Porovnání zaznělo na setkání s polským režisérem Krzysztofem Zanussim, členem poroty jubilejního 25. ročníku festivalu českých filmů Finále Plzeň.
V České republice byl zatím digitalizován zatím pouze Vláčilův snímek Marketa Lazarová. Na letošním festivalu v Karlových Varech by pak měl být představen další takto zpracovaný film, Formanův snímek Hoří, má panenko.
VÍCE ČTĚTE ZDE: |
V Polsku je podle Krzysztofa Zanussiho záchrana cenných filmů v podstatně pokročilejší fázi. "Státní filmové studio má kromě výroby nových filmů jako druhý hlavní úkol zachovávat stávající filmy," uvedl režisér. "Do jejich digitalizace a restaurování dáváme spousty peněz, jinak nezůstanou pro budoucí generace. Už je jich digitalizována zhruba stovka. Je tam velká podpora ze strany státu," dodal.
České filmy jsou vybrány, ale počkají si
Podle ředitele plzeňské přehlídky Ivana Jáchima je v ČR odbornou komisí vybráno také asi 100 skvostů české kinematografie, jež by měly procesem modernizace projít. Zatím ale na to nejsou peníze, dodal. Rekonstrukce filmu přijde na jednotky milionů korun.
V Polsku vzniká zhruba 40 celovečerních filmů ročně, podle Jáchima mírně více než v ČR. Výhodou tamějších tvůrců je zákon o kinematografii, podobný francouzskému. Funguje už jednu dekádu; filmaři o něj bojovali osm let. Díky němu jde automaticky do filmového fondu 1,5 procenta příjmu ze vstupného, ale také z reklam v televizích. "Není to státní podpora a není závislá na vládě nebo parlamentu," uvedl světoznámý režisér.
Výhodou polského filmu je také agentura, která obhospodařuje autorská práva a exkluzivně jedná se zájemci o polské snímky i filmaře. "Také díky ní máme hodně peněz a hodně tvůrců působí na Západě," dodal.
