Rušíme poplatky, a přitom je u nás spoluúčast pacientů nižší než v Polsku, v Maďarsku a na Slovensku.
O žádné útrapy, které by občané pociťovali, tu nejde. Lidí, kteří mají skutečně chronické zdravotní problémy, je málo – na pětitisícový strop dosáhne mnohem méně lidí, než ministr Julínek odhadoval. Ti nepředstavují reálnou politickou sílu. To, co má skutečnou politickou potenci, je samotná myšlenka, že by se mělo platit za něco, co má přece být zadarmo. Co je to za drzost, chtít po mně, abych si, až se příště hodím marod, kvůli cestě pro neschopenku odepřel pivo a kvůli dni v nemocnici krabičku cigaret?
Líná většina, nakvašená z pouhé představy, tu vládne. Všichni jí o překot podlézají, ale nejlépe jí rozumí David Rath, který přišel s nabídkou, že hrazení poplatků krajem si zájemci mohou nechat stvrdit darovací smlouvou. Možná přidá i flašku rumu k MDŽ.
Zadarmo, tak to má být
PRAHA -
Nadcházející zúčtování se zdravotními poplatky usvědčuje ze lži na pravici zálibně pěstovanou představu, že jsme radikálně zúčtovali se socialismem, že jsme nejliberálnější země, kam oko dohlédne, a vůbec jediní autentičtí dědicové Margaret Thatcherové. Skutečnost je taková, že jsme nejsocialističtější zemí v sousedství.
Poplatky u lékaře (ilustrační foto) foto: Lidové noviny
