„Vůči tomu, co se (nyní) děje, nejsme slepí. Jsme si velmi, velmi dobře vědomi, jak kritická je tato chvíle,“ cituje The Washington Post úterní slova amerického ministra zahraničí Johna Kerryho. Šéf americké diplomacie tak zhodnotil situaci v pomyslný předvečer další fáze klíčových mírových rozhovorů, jejichž deklarovaným cílem je vrátit do válkou zubožené země mír.
Zakázané bomby a moskevské dementi
Ještě před dvěma týdny by se mohlo zdát, že účinné jednání je možné, stávající vývoj však tuto naději maří. Hrozící krach mírových rozhovorů tak může přimět šéfa Bílého domu Baracka Obamu, aby se uchýlil ke kroku, jemuž se zatím brání – plně vyzbrojit a podpořit povstalecké skupiny, jejichž soudržnosti a oddanosti demokratické a sekulární Sýrie nevěří, přípomíná The Washington Post.
‚Sýrie je svatá země. Naše země!' Ruská propaganda oslavuje ‚bezúhonné‘ letecké údery |
V posledních dnech přeťaly ruské letecké údery na protirežimní síly severně od Aleppa zásobovací trasy opozice a usnadnily postup provládním jednotkám, které tak brzy mohou obklíčit celé město. V dopise, jejž ruská strana tento týden zaslala americké vládě, navrhuje Moskva ukončení náletů k 1. březnu. To by znamenalo ještě tři týdny bombardování, které podle syrských pozorovatelů i Západu používá smrtící kazetové bomby (zakázané úmluvou z roku 2008) a bezohledně masakruje civilisty, čímž přilévá oleje do ohně uprchlické krize.
Jen od 26. ledna organizace Human Rights Watch zdokumentovala celkem 14 případů užití kazetových pum, jež mají na svědomí smrt nejméně 37 civilistů, přičemž upozorňuje, že reálný počet těchto útoku i jejich obětí je pravděpodobně mnohonásobně vyšší. Kreml přesto trvá na tom, že se zprávy o civilních obětech ruských náletů nezakládají na žádných věrohodných důkazech, zopakoval v úterý jeho mluvčí Dmitrij Peskov.
Cluster Bombs Used in Talbiseh, Homs Match Type Seen at Russia’s Syrian Airbase #PutinAtWar https://t.co/hBc8Lwe9ry pic.twitter.com/0hwlqIGWIB
— Eliot Higgins (@EliotHiggins) 8. Únor 2016
‚Není co jíst, není kam utéct.‘ Město obležené Islámským státem zoufale bojuje o přežití |
Současná ruská ofenziva umožnila prorežimním jednotkám na zemi – tedy nejen Asadově armádě, ale také Íránem vycvičeným milicím z Iráku a Íránu a mužům libanonského Hizballáhu – postup na sever, jen desítky kilometrů od hranice s Tureckem. Jedná se přitom o oblast, v níž opozici nakloněné Turecko a Spojené státy hodlaly vytvořit zónu, odkud by jimi podporované jednotky čelily z východu se blížícímu Islámskému státu.
Extrémní zranění a pochmurné vyhlídky
Neúprosné ruské údery cílí nejen na pozice ozbrojené opozice, ale rovněž na civilní oblasti, a v uplynulém týdnu dosáhly bezprecedentních rozměrů. „Léčíme extrémní zranění, která jsme zatím neviděli. A někdy to ani nejsou zranění – těla jsou rozbitá na kousky,“ vylíčil pro The Daily Telegraph lékař z Aleppa. V posledních dnech zdravotníci sloužili 24hodinové směny, říká, aby zvládli příval těch, kteří potřebovali jejich pomoc.
Každý den desítky mrtvých. Už jsem nemohla dál, říká uprchlice z Aleppa |
„Když nás bombardoval jen (Asadův) režim, přeletělo nad námi jedno nebo dvě letadla a byl konec. Ale Rusové na nás útočí nepřetržitě,“ stáhl si jeden z pacientů pokrývku, aby odhalil zející ránu na svém stehně. Prý mu ji způsobila bomba, kterou ani nezaslechl.
We fled #Aleppo b/c of airstrikes & buyed stoves for cash grant. We'll wait until the fight is over & come back pic.twitter.com/3zXyTN9WoJ
— Petr Stefan (@petstf) 10. Únor 2016
Za pouhých několik dnů vyhnaly nálety z Aleppa a okolí tisíce nových uprchlíků, kteří zaplavili nedávno zavřenou turecko-syrskou hranici. Na místě pomáhají charitativní organizace, ale docházejí jim zásoby a síly. Pokud boje v oblasti nepoleví, k hranici by mohlo dorazit až 70 tisíc Syřanů, varoval v úterý turecký premiér Davutoglu.
A vyhlídky těch, kteří zůstávají v Aleppu, jsou ještě pochmurnější. Obklíčení města by podle OSN „odřízlo na 300 tisíc lidí od humanitární pomoci“. Agentura AFP ve středu upozornila, že syrská armáda již začíná Aleppo obklopovat a tamní lidé se buď připravují k útěku, nebo v hrůze z hladu hromadí potraviny – včetně toho, že na střechách suší chléb, aby zvýšili jeho trvanlivost.
„Panuje tu strach, zejména když lidé viděli Madáju,“ popsal AFP opoziční aktivista Karam Masrí s odkazem tragický osud hladovějícího města na jihozápadě Sýrie, jež už měsíce drží v kleštích proasadovské vojsko. Projekt Siege Watch mezitím varoval, že v obléhaných místech žije v Sýrii nikoli 400 tisíc, jak dosud uváděla OSN, ale celý milion lidí.
Mezi Washingtonem a Ankarou to skřípe
Vztahy Američanů se spojenci na syrském bojišti procházejí těžkou zkouškou, konstatuje The Washington Post. Ti se obávají, že americká vláda podcenila hrozbu Ruska a Íránu, protože ji zaslepila touha věřit, že na tyto klíčové spojence Bašára Asada lze apelovat diplomatickou argumentací a zdůrazňováním společného bolavého místa v podobě teroristů z Islámského státu (IS).
Americký list cituje nejmenovaného vysoce postaveného představitele partnerské země USA, který vyjednávání charakterizoval jako frašku. Bylo zcela nereálné očekávat, podotkl, že opozice usedne k vyjednávacímu stolu, zatímco její ozbrojené síly i syrské civilisty decimují ruské nálety a ofenziva vládních vojsk, kterou Rusové v rozporu s jimi odsouhlasenou rezolucí OSN umožnili.
Islámský stát není pro Erdogana hrozbou. Jde mu o Kurdy, říká expertka z Turecka |
Turecko, bezprostřední soused ničivé války a člen mezinárodní koalice proti IS pod patronátem USA, lavíruje v prioritách kvůli svému boji proti Kurdům - obává se, že americké spojenectví se syrskými pešmergy, úspěšnými válečníky s džihádisty, povzbudí turecké Kurdy v jejich cestě za vlastním státem. Spolu s proasadovským vojskem se navíc k turecké hranici přibližují i kurdští bojovníci ze severozápadu země.
Ještě hlasitěji to mezi Ankarou a Washingtonem zaskřípalo poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Američany vyzval, aby si vybrali: buď Turci, nebo Kurdové. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí John Kirby reagoval na začátku týdne prohlášením, že Spojené státy syrské Kurdy za teroristy nepovažují, nicméně uznávají, že Turecko ano. Ankara v úterý odpověděla tím, že si povolala na kobereček amerického ambasadora Johna R. Basse.
A zatím to vypadá, že jednání mezi syrskou vládou a opozicí skončila dříve, než začala. Opozice svou účast podmínila nejen neprodleným ukončením ruských náletů, ale také tím, že vláda musí do obležených oblastí poslat potravinovou a humanitární pomoc a propustit ženy a děti, jež podle ní drží jako rukojmí. Setkání zúčastněných stran konfliktu v Mnichově, původně plánované jako strážce progresu mírových rozhovorů, se v tomto světle změnilo na možná poslední šanci, jak jednání nastartovat.
Podpora od přátel
Mezitím se Západem podporovaná opozice obává, že ji opouštějí ti, které pokládala za spojence – v prvé řadě Spojené státy. Bez podpůrných injekcí v podobě dodávky zbraní a munice drtivou rusko-asadovskou ofenzivu nepřežijí, jsou přesvědčení její zástupci.
‚Kdyby mrtví mohli mluvit.‘ Strastiplné příběhy lidí utýraných Asadovým režimem |
„Rusko je druhá supervelmoc světa, a bojuje (proti nám) veškerou svou silou. Používá taktiku spálené země a neohlíží se přitom na to, co si myslí mezinárodní společenství,“ řekl reportérce The Washington Post Mohammed Adib, představitel opoziční skupiny Džabhat Šamíja, dominantní povstalecké síly v oblasti severního Aleppa. „Potíž je v tom, že přátelé (Asadova) režimu jsou skutečně dobří přátelé a poskytují spoustu podpory, zatímco naši přátelé ji někdy dávají a jindy zase ne.“
Bez spojenců v zádech prý hrozí další eskalace palčivé bolesti syrské války: prohloubení radikalizace povstalců. „Lidé se Asadovi za žádných podmínek nevzdají,“ prohlásil rezolutně Chálid Šihabeddín, politický poradce uskupení Nuredín al-Zinki. „Zůstanou-li věci tak, jak jsou, bez podpory a s nikým, kdo by se postavil Rusku, rebelové budou zatlačení do kouta... a možné bude všechno.“
Lavrov: "Russia will not stop #Syria strikes until terrorists defeated. I don't see why these strikes should stop." pic.twitter.com/l9dM3qsKVE
— Sakir Khader (@sakirkhader) 5. Únor 2016
