Krátce před tři čtvrtě na šest večer přijel do malé stanice Stéblová, která se nachází na trati Hradec Králové - Pardubice, osobní vlak (Os 608) z Liberce tažený parní lokomotivou. Ve stanici měl podle grafikonu vyčkat na příjezd motorového vlaku (MOs 653), který se ke Stéblové blížil po jednokolejné trati od Pardubic.
Náhle však dal průvodčí vlaku znamení k odjezdu a vlak se rozjel. Minul návěstidlo signalizující červeným světlem znamení Stůj!, rozřízl výhybku postavenou pro opačný směr a začal nabírat rychlost. Z domku vyběhl polekaný výpravčí, který se marně snažil soupravu doběhnout a zastavit.
Rozjetý vlak nedokázal dohnat ani výhybkář na kole. Poslední šancí alespoň zmírnit důsledky blížící se katastrofy bylo zastavit plně obsazený "motorák" od Pardubic na stanovišti kousek za Stéblovou. Telefonát s příkazem ale dorazil v okamžiku, kdy už vlak projížděl pod jeho okny.
Pro zobrazení celé grafiky kikněte na obrázek.
Přibližně kilometr a půl od Stéblové se obě soupravy srazily. Těžká parní lokomotiva rozdrtila prvních pět ze šesti vozů motorového vlaku. Na straně vlaku číslo 608 byly škody menší, byť i zde bylo mezi cestujícími mnoho obětí. Zdemolovány byly dva vozy, ostatní vagony přečkaly srážku s lehčími následky.
Už náraz v rychlosti kolem šedesáti kilometrů za hodinu zřejmě připravil o život či zdraví velký počet lidí. Další oběti si vyžádal požár, který vznikl poté, co žhavé uhlí z parní lokomotivy vlaku zapálilo naftu unikající z motoráku.
První záchranné práce prováděli přeživší cestující z obou souprav, k nimž se přidali obyvatelé Stéblové. Později na místo dorazili lékaři, hasiči a vojáci. Během tří hodin vyprostili záchranáři z trosek obou vlaků 110 mrtvých těl. Přibližně stejně vysoký počet zraněných rozvezly sanitky do nemocnic v Pardubicích a Hradci Králové. Osmi z nich už ale lékaři nedokázali pomoci.
Záhadné zelené světlo
Ještě týž večer začalo zjišťování příčin neštěstí. Hlavní pozornost se soustředila na staršího průvodčího vlaku, od něhož vzešel signál k odjezdu.
Průvodčí vypověděl, že v mlze zahlédl paprsek zeleného světla, který považoval za signál od výpravčího, a na jeho základě pokyn vydal. Záblesk zeleného světla potvrdili ve svých výpovědích i dva cestující. Výpravčí však nic takového udělat nemohl, neboť v té době nebyl na nástupišti.
Vyšetřování ukázalo, že signál nedal ani nikdo z vlakového personálu. Zelené světlo, které se snad toho večera ve Stéblové objevilo, zůstává dodnes neobjasněnou záhadou.
Viníka vyšetřování neodhalilo
Řada otazníků se vznáší i nad skutečností, že žádný z členů vlakového personálu nezastavil soupravu, ačkoliv projela návěstidlo na červenou a poškodila výhybku. Vyšetřovatelé nedokázali určit konkrétního viníka nehody. Prakticky každý z železničářů ve vlaku číslo 608 nějak porušil platné předpisy. Soud, který se případem v únoru 1961 zabýval, udělil strojvedoucímu, vlakvedoucímu a staršímu průvodčímu tresty odnětí svobody v rozmezí od čtyř do pěti a půl roku. Pomocník strojvůdce byl odsouzen do vězení na 18 měsíců a pouze mladší průvodčí vyvázl s podmíněným trestem v délce jednoho roku.
Hovořit o podrobnostech tragédie bylo po dlouhou dobu nežádoucí. Dobový tisk se omezil na stručné sdělení o nehodě a počtu mrtvých. Až v roce 2000 nahradil nenápadný křížek pomníček a na místě neštěstí se konal oficiální vzpomínkový akt.
Nejtragičtější železniční nehodyNejtragičtější železniční nehody v historii českých zemí podle počtu obětí: 118 obětí - 14. listopadu 1960 - Dosud největší železniční neštěstí v historii českých zemí zapříčinila srážka osobního vlaku taženého parní lokomotivou s plně obsazeným motorovým vlakem u obce Stéblová na Pardubicku. Nehoda si vyžádala 118 obětí, zhruba sto osob utrpělo zranění. 103 obětí - 24. prosince 1953 - Při srážce rychlíku a osobního vlaku u stanice Šakvice na trati Brno-Břeclav zahynulo 103 lidí a 83 utrpělo zranění. 34 obětí - 21. prosince 1950 - U Podivína na Břeclavsku se na přejezdu srazil rychlík s autobusem ČSAD; zahynulo 34 osob, 56 utrpělo zranění. 31 obětí - 11. prosince 1970 - Při srážce expresu s vykolejenými vagony u stanice Řikonín u Tišnova na Brněnsku zemřelo 31 lidí, 18 bylo zraněno. 24 obětí - 18. září 1928 - Srážku rychlíku s nákladním vlakem ve stanici Zaječí na Břeclavsku nepřežilo 24 lidí (jiný zdroj uvádí 26 mrtvých). 23 obětí - 28. července 1969 - Srážka osobního vlaku s autobusem ČSAD na chráněném železničním přejezdu v obci Bezděčín u Mladé Boleslavi stála život 23 osob, 29 lidí utrpělo zranění. 19 obětí - 24. června 1995 - Osobní motorový jednovagonový vlak se srazil se čtyřmi nákladními vagony u obce Krouna na trati mezi Poličkou a Skutčí na Chrudimsku. Nehodu nepřežilo 19 lidí a čtyři utrpěli zranění. 14 obětí - 21. září 1965 - Srážka nákladního vlaku s osobním vlakem na zastávce Praha-Hloubětín si vyžádala 14 mrtvých a 70 zraněných. 14 obětí - 25. srpna 1990 - Osobní vlak se střetl s manipulační soupravou u obce Spálov na Semilsku. Nehoda si vyžádala 14 mrtvých a 32 zraněných. 12 obětí - 26. srpna 1952 - V železniční stanici Suchdol nad Odrou vykolejil rychlík. Nehoda si vyžádala 12 mrtvých a 108 zraněných. 11 obětí - 23. února 1970 - Nedaleko Valašského Meziříčí se srazil osobní vlak s lokomotivou - 11 mrtvých a 15 zraněných. Deset obětí - 2. května 1966 - Srážka nákladního automobilu s lokomotivou na chráněném železničním přejezdu v Deštnici na Lounsku si vyžádala deset mrtvých a 37 zraněných. Deset obětí - 2. července 1932 - Čelní srážka dvou osobních vlaků v silné bouřce u zastávky Znosim mezi Domašínem a Vlašimí si vyžádala deset mrtvých a 15 zraněných. Deset mrtvých - 27. dubna 1957 - Srážka osobního vlaku s ujetým nákladním vagónem mezi Brumovem a Bylnicí si vyžádala deset mrtvých a šest zraněných. Osm obětí - 8. srpna 2008 - Vlak EuroCity Comenius jedoucí z Krakova do Prahy narazil do ocelové konstrukce silničního mostu, která se krátce předtím zřítila na trať. Na místě zahynulo šest lidí, další dvě osoby zemřely v nemocnici. Při nehodě bylo také zraněno 90 lidí, z toho deset těžce. |
