Hlásil se o ně exposlancův nedávno zesnulý otec Ratmír, prý je vydělal. Státní zástupce Petr Jirát ale na samý závěr hlavního líčení přišel s těžko vyvratitelným argumentem: miliony nebyly součástí společného jmění Rathových rodičů.
Jirátovi poskytlo ostré náboje dědické řízení z roku 2008, kdy zemřela Rathova matka. „Je tam pravomocné dědické rozhodnutí po zesnulé doktorce Evě Rathové. Musely by to tedy být peníze ze společného jmění manželů,“ zopakoval státní zástupce serveru Lidovky.cz svoje argumenty ze soudní síně.
Vily, byt, hospoda i statek. Podívejte se, o co Rath může přijít |
Eva Rathová podle něj umřela víc než deset let poté, co se její manžel vrátil z Kataru. „Peníze ale nebyly součástí dědictví, tudíž není pravda, že je vydělal Ratmír Rath,“ tvrdí Jirát.
Stěžejní argument si schoval až na závěr několikahodinové promluvy a přednesl ho jen tak mimochodem. Ratha přitom zřejmě přijde na 8,5 milionu. Krátce po tom, co ho kriminalisté v květnu 2012 zadrželi s krabicí naditou 7 miliony, našli v trezoru jeho hostivické vily dalších 10.
Pokračuje znárodnění, říká Rath
Expolitik se hned od začátku hlásí k milionu a půl, o dalších 7,4 milionu korun a necelých 40 tisíc eur se přihlásil jeho otec Ratmír s tím, že jde o celoživotní úspory určené na nákup domu, z něhož nakonec sešlo.
David Rath nicméně trvá na tom, že většina obstavených peněz patřila jeho otci, který zemřel loni v říjnu. „Běží k tomu i dědické řízení. Mým předkům majetek znárodnili a teď v tom chtějí pokračovat i směrem k mému mrtvému otci. Mimochodem nechápu, proč se ho policie na to při výslechu nezeptala,“ napsal serveru Lidovky.cz.
Rath starší nejdřív neuměl říct, kolik si vlastně u syna uložil. Nouzí ale podle svých slov nikdy netrpěl. „Byl jsem i přednostou Thomayerovy nemocnice. Peníze, ty se mě vždycky držely,“ vypověděl. O miliony se dokonce chtěl soudit, jenže neuspěl. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 7 Marie Filippiová se věcí odmítla zabývat, protože o penězích musí rozhodnout trestní soud. Se žádostí o navrácení pak u vrchního soudu nepochodil ani David Rath.
  |
Jirát se naopak po celou dobu snažil tvrzení obou Rathů rozbít. Poukázal třeba na bankovní pásky z Raiffeisenbank, jimiž byly sepnuty některé bankovky z trezoru. Na páskách bylo vytištěno datum, kdy ve stejné bance bance vybíral peníze podnikatel Vladimír Kančev. Spolupracující obviněná Ivana Salačová potvrdila, že měly být právě na úplatky pro Ratha a spol. Kančev u soudu odmítl vypovídat, aby si nepřivodil trestní stíhaní.
Dále se na obálkách s miliony našly otisky dnes již odsouzeného Petra Kotta, který pro úplatky jezdil a Rathovi je měl předávat. A další žalobcův argument: bankovky byly vytištěny asi deset let poté, co se vrátil z Kataru. Smeč v podobě dědické smlouvy si však zjevně schoval až jako eso na samotný závěr procesu. Pro Ratha žádá 9 až 12 let vězení a propadnutí nejen zabavených milionů, ale všeho majetku.
