Skupina potomků a příbuzných se u soudů domáhala určení, že Stadničtí, poslední šlechtičtí majitelé památky, o zámek nikdy právoplatně nepřišli, a proto stát drží majetek neoprávněně. Neuspěli u Okresního soudu ve Znojmě ani Krajského soudu v Brně. Loni v říjnu jejich dovolání odmítnul Nejvyšší soud.'Vra
Ústavní soud nyní v odmítavém stanovisku uvedl, že stížnost je zjevně neopodstatněná. Zopakoval ustálené stanovisko, že pokud majetek nebylo možno vydat podle restitučních zákonů, nelze se jej domáhat jinou právní cestou, například určovací žalobou. "Ústavnímu soudu nezbylo než stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout," napsala v usnesení zpravodajka Eliška Wagnerová.
Potomci Stadnických nyní žijí po celém světě. Aktivní ve snaze o získání majetku byla například Polka Alžběta Sobaňská z Varšavy, která se před lety přijela na zámek vdát. Určovací žalobu podali potomci v roce 2000 poté, co neuspěli s jinými právními nástroji. Před nižšími soudy i v dovolání uváděli, že "neexistuje právní titul pro nabytí nemovitostí státem". V
ústavní stížnosti namítali údajné porušení práva na spravedlivý proces.
Stadniční přišli o zámek již za druhé světové války po nástupu nacismu. Podle argumentace Krajského soudu v Brně je klíčovým rozhodnutím o následném zestátnění zámku a okolních polností usnesení ministerstva zemědělství z října 1949. Dochoval se také zápis z prosince téhož roku o převzetí majetku od šlechty do rukou státu. "Právní předchůdce žalobců
předal zámek ve Vranově nad Dyjí a přilehlé pozemky při jednání dne 1.12.1949 a byl si také předání tohoto majetku zcela vědom," stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.
"Poskytnutím ochrany tvrzenému vlastnickému právu, které zaniklo před téměř 60 lety, by byla narušena právní jistota osob, které v průběhu této doby věci nabyly od státu nebo od předchozího vlastníka a mohly spoléhat pouze na zásadu důvěry v katastrální zápis," uvedl v rozhodnutí Nejvyššího soudu senát s předsedou Josefem Rakovským.
Zámek ve Vranově nad Dyjí je vrcholnou ukázkou baroka na Moravě. Tyčí se na mohutném ostrohu nad řekou Dyjí. Vznikl přestavbou ze starého románsko-gotického hradu, poprvé připomínaného jako zeměpanská pohraniční pevnost v roce 1100. Současnou podobu mu vtiskla po ničivém požáru v roce 1665 hrabata z Althannu. Polský rod Stadnických získal zámek od spřízněného rodu Mniszků.
Ústavní soud nyní v odmítavém stanovisku uvedl, že stížnost je zjevně neopodstatněná. Zopakoval ustálené stanovisko, že pokud majetek nebylo možno vydat podle restitučních zákonů, nelze se jej domáhat jinou právní cestou, například určovací žalobou. "Ústavnímu soudu nezbylo než stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout," napsala v usnesení zpravodajka Eliška Wagnerová.
Potomci Stadnických nyní žijí po celém světě. Aktivní ve snaze o získání majetku byla například Polka Alžběta Sobaňská z Varšavy, která se před lety přijela na zámek vdát. Určovací žalobu podali potomci v roce 2000 poté, co neuspěli s jinými právními nástroji. Před nižšími soudy i v dovolání uváděli, že "neexistuje právní titul pro nabytí nemovitostí státem". V
ústavní stížnosti namítali údajné porušení práva na spravedlivý proces.
Stadniční přišli o zámek již za druhé světové války po nástupu nacismu. Podle argumentace Krajského soudu v Brně je klíčovým rozhodnutím o následném zestátnění zámku a okolních polností usnesení ministerstva zemědělství z října 1949. Dochoval se také zápis z prosince téhož roku o převzetí majetku od šlechty do rukou státu. "Právní předchůdce žalobců
předal zámek ve Vranově nad Dyjí a přilehlé pozemky při jednání dne 1.12.1949 a byl si také předání tohoto majetku zcela vědom," stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.
"Poskytnutím ochrany tvrzenému vlastnickému právu, které zaniklo před téměř 60 lety, by byla narušena právní jistota osob, které v průběhu této doby věci nabyly od státu nebo od předchozího vlastníka a mohly spoléhat pouze na zásadu důvěry v katastrální zápis," uvedl v rozhodnutí Nejvyššího soudu senát s předsedou Josefem Rakovským.
Zámek ve Vranově nad Dyjí je vrcholnou ukázkou baroka na Moravě. Tyčí se na mohutném ostrohu nad řekou Dyjí. Vznikl přestavbou ze starého románsko-gotického hradu, poprvé připomínaného jako zeměpanská pohraniční pevnost v roce 1100. Současnou podobu mu vtiskla po ničivém požáru v roce 1665 hrabata z Althannu. Polský rod Stadnických získal zámek od spřízněného rodu Mniszků.
