30. června 2013 15:27 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Zápisky z Varů: Chystám
se na filmovou maturitu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Provařené dny Ondřeje Štindla: díl druhý. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Provařené dny Ondřeje Štindla: díl druhý. | foto: Lidovky.cz
KARLOVY VARY Máloco posílí autorovu sebedůvěru tak, jako nutnost začít den opravou. Dnes k tomu dostávám příležitost i já, vysílám vděčnou myšlenku na příslušná místa. Ve včerejším reportu jsem se dopustil omylu, navíc ve věci naprosto zásadní - implicitně jsem upřel právo na existenci národu Lužních Marijců, drze jsem totiž tvrdil, že neexistují.

Na sociálních sítích jsem však byl vyveden z omylu (fakt díky, Marku Zuckerbergu, nebýt vás žil bych v blahé nevědomosti o tom, co všechno dělám blbě). Takže aby bylo jasno: Lužní Marijci existují, mají se k světu, zvesela a lužně si marijují i marinují a doufám, že jim to tak vydrží až do skonání světa.

Když už jsem nakousl téma vlastní nedostatečnosti, každý den mi ji připomíná moje dočasné bydliště. Možná je to tím, že nejsem častým hotelovým hostem, ta cedule v koupelně mě ale vždycky rozhodí. Taková ta výzva, aby člověk hodil ručník na zem, když ho chce vyměnit, jinak se to nestane z ekologických důvodů. Začíná konstatováním: „Jistě si umíte představit, kolik se každý den ve všech hotelích na světě musí vyprat ručníků a kolik se přitom spotřebuje pracího prášku.“

Vždycky jsem myslel, že alespoň s tou imaginací na tom jsem jakž takž v pohodě. Na tomhle ale ztroskotávám. Zkouším si představit všechny ty ručníky a něco se mi přitom láme v mozku, odevšad na mě začnou padat kusy bílé bavlny, nohy uvíznou v pracím prášku. Ústa se chtějí rozkřičet o pomoc, ale nemohou, někdo je ucpal froté tkaninou. Vzdávám ten úkol s vědomím hanebné porážky, zkušení hoteloví matadoři tohle cvičení „jistě umí“.

Mistr Ip umí ještě víc. Nejenom si dokáže představit všechny ručníky světa, ale v tom správném zlomku sekundy, v němž jako kdyby se zastavil čas a kapka deště čeká ve vzduchu, až ji prostřelí šíp dva kilometry vzdáleného lučištníka, tak v tom okamžiku udělá Mistr Ip ladný a přitom rychlý a rozhodný pohyb rukou, rozpoutá ladnou a přitom silnou a rozhodnou kung-fu tlakovou vlnu a hle: všechny ručníky světa se vesele třepotají rozvěšeny na všech šňůrách světa, jejich stíny hrají na zeleném pažitu luk i romanticky oprýskaných zdech velkoměst a je to všechno dechberoucně krásné a taky trochu smutné, protože k tomu lká violoncello.

Z uvedeného jste asi pochopili, že jsem včera viděl Velmistra od hongkongského režiséra Wonga Kar-waie. Jeho filmy mám velmi rád, byť je ne úplně vždy poberu (s Ashes of Time se mi to jakž takž povedlo až napotřetí). Velmistr je jeho první kung-fu film, i když taky těžko říct. Mistr Ip, o němž se vypráví (nebo mimo jiné vypráví, taky v něm jde o krásnou Er Gomogvou a zkratkovitě podané dějiny jižní Číny) byl významný učitel kung-fu v Hong Kongu, měl trénovat i mladého Bruce Lee (ten se v závěru filmu - nejmenován - objeví). Hraje ho Tony Leung, jehož Wong Kar-wai obsazuje často, taky bych to dělal, ten muž mát totiž ze všech herců ten nejposmutnělejší pohled, a když to situace vyžaduje, umí i pořádně kopnout.

V rámci režisérovy kinematografie ten film asi nebude považovaný za ten nejpovedenější nebo nejdůležitější, v druhé části se stane podivně fragmentární, hodně nedotažených motivů, jedna postava je exponovaná jako velmi důležitá, k ničemu to ale vlastně nevede.

Zápisky z Varů

Mně to ale vlastně nevadilo, pro každý film asi existuje ten správný čas, sobotní desátá večerní byl asi můj správný čas pro Velmistra. Hodil se i do městského divadla, kde se promítalo. Načančané měšťanské krásno devatenáctého století zajímavě kontrastovalo s obrazy na plátně, plnými mihotavých stínů, tichých pohybů, odrazů, oranžovým světlem prozářené tmy. To pak jednomu zas až tolik nevadí, že příběhu ne úplně rozumí nebo že jím není zrovna stržen, nebo že mu nějaká kung-fu moudra připadají trochu legrační. Z těch barev a pohybů promlouvají ještě jiné slovně většinou neartikulované emoce, které Wong Kar-wai nechá rozeznít v některých scénách závěru filmu - pomíjivost a stesk nad ní, ztráta, nenaplněná láska.

Po tomhle dvouhodinovém spočinutí mám ale dneska napilno.

Začátek samožerské vsuvky Odpoledne budeme s přáteli a spolupracovníky kdesi prezentovat ten film, co ho teď, ehm, děláme. Konec samožerské vsuvky. 

Ale to není nic proti tomu, co jsem si naordinoval na večer. Budu skládat maturitu festivalového diváka. Kdyby maturitu - profesuru. Vypravím se totiž na čtyřhodinový filipínský film. Celý se tetelím a zároveň mě z té představy mrazí. Takhle nějak se asi cítil kapitán Scott, když vyrážel na Jižní pól. Doufám, že ta moje expedice dopadne přeci jenom trochu líp. A kdyby náhodou ne, tak - jak napsal řečený kapitán ve svém posledním dopise - postarejte se o mou vdovu.

  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz