7. dubna 2015 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Zaplaví syrští uprchlíci Evropu? Na
Západ nemíří, namítá Člověk v tísni

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 5Diskuse
V polní nemocnici. Syřan utěšuje civilistu zraněného během náletů vládních... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V polní nemocnici. Syřan utěšuje civilistu zraněného během náletů vládních... | foto: Reuters
Drtivá většina syrských uprchlíků hledá útočiště v kulturně blízkém islámském světě. Nesetkal jsem se s lidmi, kteří by mířili na Západ, říká pro Lidovky.cz Tomáš Kocian, který v organizaci Člověk v tísni vede tým pomáhající syrským uprchlíkům. Pomoc Syřanům organizuje z jihotureckého Gaziantepu.

Lidovky.cz: V Sýrii pracujete v provinciích Aleppo a Idlíb. Proč jste zvolili právě je?
Pracovat jsme tam začali v listopadu 2012. Právě zde byly totiž potřeby pomoci největší. Tyto dvě oblasti hostily největší počet uprchlíků z regionů ovládaných vládou Baššára Asada, tehdy to bylo okolo 1,5 milionu takzvaných vnitřních uprchlíků, dnes je to už asi 2,5 milionu. Díky tomu, že jsou kontrolovány opozicí – a tím nemyslím Islámským státem – tam máme přístup a umožňuje nám to efektivněji pomáhat.

Aleppo (zelená) a Idlíb (žlutá).

Aleppo (zelená) a Idlíb (žlutá).

Lidovky.cz: V čem konkrétně spočívá vaše pomoc?
Zaměřujeme se na jídlo, dodáváme ho nyní asi 120 tisícům lidí měsíčně. 19 tisíc rodin dostává jídlo formou potravinových balíčků, snažíme se ale víc a víc protlačovat potravinové poukázky, protože podporují i místní produkci a trh. Snažíme se lidem dávat práci, v programu cash for work tak dělají veřejně prospěšné práce za minimální mzdu. Snažíme se, aby mzda reflektovala místní mzdy a ceny. Pečeme také chleba pro 75 tisíc lidí denně a podporujeme farmáře a místní produkci – po čtyřech letech války země potřebuje mnohem víc než jen posílat jídlo.

Podporujeme také 25 škol v oblasti severní Sýrie, kde platíme platy zaměstnancům a školíme učitele v tom, jak pracovat s dětmi vystavenými dlouhodobému stresu. Snažíme se i zlepšit přístup učitelů k výuce, to je ale dlouhodobý problém. V Sýrii byl totiž dlouhodobě uplatňován systém tzv. frontální výuky – učitel je respektovaná osobnost, žáci jen sedí a pomocníkem učitele je klacek, kterým se fyzicky trestá. Tento zažitý model se snažíme narušovat, ne vždy se to ale daří.

V neposlední řadě pracujeme i na obnově zdrojů pitné vody ve dvaceti vesnicích, kde obnovujeme studny a vrty. Podporujeme také svoz odpadu a skládkování, abychom zabránili šíření infekčních nemocí.

Zničené dětské hřiště na předměstí Damašku.

Zničené dětské hřiště na předměstí Damašku.

Obyvatelé a ozbrojení rebelové na místě zasaženém ničivými nálety. Podle syrských aktivistů útočily letouny Asadova režimu. (Syrské město Idlíb západně od Aleppa.)

Obyvatelé a ozbrojení rebelové na místě zasaženém ničivými nálety. Podle syrských aktivistů útočily letouny Asadova režimu. (Syrské město Idlíb západně od Aleppa.)

Lidovky.cz: Liší se nějak situace v obou provincích?
Částečně ano. Idlíb je v v zásadě pod kontrolou opozice až na samotné město Idlib a malý kousek území. Provincii Idlíb kontroluje z velké části Fronta an-Nusra, která se tu konsolidovala. Území je dlouhodobě stabilnější, protože jím nepronikají válečné fronty. 

Provincie Aleppo je naopak rozdělená do tří částí – jednu část drží opozice, druhou část vláda a třetí část ISIS (starší zkratka pro teroristické hnutí Islámský stát, pozn. red.).

TRAGÉDIE V JARMÚKU

  • Rada bezpečnosti OSN volá po humanitárním přístupu do uprchlického tábora Jarmúk na předměstí Damašku, který před pár dny ovládli z velké většiny islamisté a kde panují „nelidské“ podmínky. V táboře je uvězněno na 18 000 běženců, kteří nemají přístup k jídlu ani vodě a ohrožují je islamističtí ostřelovači rozmístění na střechách tamních domů. Rada požaduje, aby byla z Jarmúku zajištěna bezpečná evakuace jeho obyvatel.
  • Před válkou sloužil Jarmúk jako sídliště pro několik set tisíc palestinských uprchlíků. Po roce 2011 se však tábor dostal do obležení. Většina jeho obyvatel tábora již utekla, ovšem ti, kteří zbyli, žijí v kritických podmínkách. VÍCE ZDE'Nezbyli tu žádní lidé. Jen kostlivci se žlutou kůží,' zní z Damašku

Lidovky.cz: Kde se vám lépe pracuje – v místech ovládaných vládou, nebo opozicí, ať už je to an-Nusra nebo Svobodná syrská armáda (FSA)?
Pracujeme jen v oblastech kontrolovaných opozicí, takže můžu srovnávat jen jednotlivé opoziční skupiny. FSA už prakticky neexistuje, spíš tu působí uskupení Fronta aš-Šamíja, které sdružuje pět nebo šest skupin, z nichž jedna tvořila základ FSA. Rozdíly ale nejsou nijak výrazné, zatím jsme neměli velký problém s prací na jakýchkoliv územích. V posledních týdnech ale cítíme z různých skupin větší tlaky nad kontrolou toků pomoci. Nejde ani o snahy uškubnout část té pomoci, ale spíše se v rámci konsolidace moci chtějí více zapojit do poskytování pomoci, což je pro nás nepřijatelné.

Lidovky.cz: Jak máte zajištěné, aby se pomoc bezpečně dostala k lidem a kamiony nepřepadli nějací ozbrojenci?
Pracujeme v oblastech, které známe a místní znají nás. Lidé jsou tak informovaní o tom, kdo co dostane a kdo na co má nárok. Veškerá pomoc je tak distribuovaná jednotlivcům, na což musíme mít doklady – ke každé rodině máme distribuční seznam s podpisem, že to dostali. Zavedli jsme řadu kontrolních mechanismů, ať už jsou to fotografie, videa či datované mapy. Provádíme také externí kontroly a prověřujeme u lidí, kteří měli dostat pomoc, jestli ji opravdu dostali. Kontrola je zdvojená, kromě našeho týmu ji dělá ještě externista. Musíme mít zdokumentovaný pohyb veškerého zboží, které jsme nakoupili až po jeho předání.

Uprchlíci v táboře tureckého města Suruc.

Uprchlíci v táboře tureckého města Suruc.

Lidovky.cz: Proč vlastně vnitřní uprchlíci v Sýrii zůstávají a nepřejdou do Turecka, kde jsou utečenecké tábory?
Život v Turecku není úplně jednoduchý. V táborech žije jen malá část lidí. Je pravda, že poskytují velmi slušný komfort – jsou to jedny z nejlépe řízených táborů, co jsem kdy viděl – nicméně je to stále tábor se svými pravidly a řádem, který ne všem vyhovuje. Lidé tam jsou bez práce a mají jen omezený přístup k práci načerno. Není proto příliš důvodů, proč by tam lidi měli jít. V zásadě jde až o poslední možnost, kam jít. Z vyprávění uprchlíků vím, že se primárně pokoušejí uchytit ve městech nebo na vesnicích. Až když nemají jinou možnost, jdou do táborů. Když tam nejsou spokojení, vracejí se zpátky do Sýrie.

Ve srovnání se Sýrií je tu navíc draho, v Sýrii mají své domovy a jsou tam doma ve svém kulturním a jazykovém okruhu. Řada z nich tam má své rodiny a majetky a i ti, kteří poslali své rodiny do bezpečí do Turecka, stále spravují své majetky.

Lidovky.cz: Uprchlické tábory fungují i na syrském území. Jaká je v nich situace?
Mohou se lišit tábor od táboru, rozhodně ale nejsou tak dobře organizované jako ty turecké. Také tam nefunguje tak přísný řád, jako v těch tureckých. Řídí je spíše samospráva, mají poměrně velkou podporu řady nevládních organizací, které je zásobují. V průběhu zimy v nich ale byla situace velmi špatná, napadlo 20 centimetrů sněhu a v řadě případů lidé umírali na podchlazení. Jsou to stanové tábory, ne unimobuňky.

Lidovky.cz: V Evropě se mluví o tisících syrských uprchlíků, kteří se snaží dostat do států EU. Mají tito běženci něco společného, ať už jde o sociální status, nebo region, z něhož pocházejí?
Nemám o nich přehled, ale odhaduji, že to jsou lidé, kteří na tom nejsou úplně nejhůř. Řada z nich se uchytla na Západě, ale ve srovnání s uprchlíky, kteří jsou tady v regionu, je to minimální procento lidí. Nesetkal jsem se tím, že by mluvili o Západu jako o místě, kam by mířili. Spíše lidé zůstávají v oblasti, která je jim blízká tím, že jde o islámský svět. Západ je pro ně už daleko a lidé, kteří nemají širší vzdělání, tam ani nemíří.

Ruiny zahalené dýmem. Tak vypadají po čtyřech letech války mnohá syrská města. Na snímku damašské předměstí Ghúta.

Ruiny zahalené dýmem. Tak vypadají po čtyřech letech války mnohá syrská města. Na snímku damašské předměstí Ghúta.

Následky útoku na město Sarmín v provincii Idlíb (17. březen 2015).

Následky útoku na město Sarmín v provincii Idlíb (17. březen 2015).

Lidovky.cz: Kdybyste měl přesvědčit českého dárce, aby dal peníze do Sýrie, jak byste postupoval? Země je ve válce a kvůli terorismu nemá právě dobrou pověst... Proč by si měli vybrat Sýrii, a ne třeba oběti zemětřesení ve Vanuatu?
Hrozně nerad přesvědčuji lidi o tom, co je lepší. Dáváme jim možnosti, ať si vyberou sami. Z vlastní zkušenosti ale vím, že pomoc v islámských zemích je citlivá a lidé na ni neslyší. Ať pomáhají ti, kteří pomáhat chtějí, a to těm, kdo to potřebují. Lidé, kteří pomáhat chtějí, se nakonec obvykle ptají na to, jaké jsou potřeby, jaká je situace na místě, a až někde na pátém místě je zajímá, kdo jsou ti příjemci pomoci.

Ve chvíli, kdy je v mediální rovině konflikt v Sýrii zcela zásadně spjatý s Islámským státem, není divu, že lidé nedávají tolik peněz. Trošku se ale zapomíná na to, že hlavní zodpovědnost za smrt těch 220 tisíc lidí neleží na hlavě Islámského státu, ale na straně režimu Baššára Asada, který se tváří, že on je jedinou hranicí proti nastupujícímu islamismu.

SBÍRKA PRO SÝRII

V Sýrii probíhá největší humanitární krize současnosti. Polovina všech obyvatel byla nucena kvůli bojům opustit své domovy. Přes 4,5 milionu lidí uprchlo do jednoho ze sousedních států a 7 milionů Syřanů přebývá v provizorních podmínkách na útěku uvnitř země. O život již přišlo více než 200 000 lidí, nejméně dalších stejně tolik zemřelo kvůli nedostupnosti základní zdravotní péče. Každý druhý Syřan potřebuje akutní humanitární pomoc a celé tři čtvrtiny obyvatel žijí pod hranicí chudoby. Situace je kritická především na severu Sýrie, kam až donedávna neproudila mezinárodní humanitární pomoc kontrolovaná Damaškem, a o který bojuje umírněná opozice, islamisté a režimní vojska.

Na sbírku organizace Člověk v tísni SOS Sýrie můžete přispět na konto 92329232/0300, další informace ZDE

Zdroj: ČvT

  • 5Diskuse
Milan Rokos

Autor

Milan Rokosmilan.rokos@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz