Již nemůže ani namalovat to, jak správně vypadá ciferník hodin. Zmateně přemýšlí a pak místo dvanáctky umístí číslo 20. Rudi Assauer – bývalý fotbalista a manažer spjatý zejména s týmem Schalke 04 – již dlouho těžce bojuje s Alzheimerovou chorobou, k níž se nedávno veřejně přiznal. Od té doby se onemocnění muže, jenž fotbalovému dění svým zápalem dodával neopakovatelné kouzlo, stalo v Německu jedním z předních společenských témat.
Ve sportovních kruzích se o Assauerově nemoci šeptalo asi dva roky. Přesto doznání způsobilo šok, který byl patrný i z titulků médií. Málokdy v minulosti přitom v Německu nemoc jednoho člověka vzbudila takovou pozornost. Assauer chorobu přestal skrývat i proto, aby rozptýlil "drby", že je alkoholik. Spolu s novinářem Patrickem Strasserem napsal biografii, v níž se první a poslední kapitola zabývá právě nemocí.
Nyní televize ZDF odvysílala dokument s názvem Rudi Assauer – nechci na sebe zapomenout. Výše popsaná scéna pochází právě z něj. Jeho autoři skoro rok mapovali to, jak sedmašedesátiletý Assauer s nemocí bojuje a co se v jeho životě změnilo. (Deník Süddeutsche Zeitung poznamenal, že dílu ubralo na kvalitě zbytečné melodramatické hudební podkreslení.)
Na začátku natáčení loni na jaře ještě Assauer pokuřoval své oblíbené doutníky na pohovce ve svém obývacím pokoji. Blízko něj byla i jeho žena Britta. O několik měsíců později byl již muž, který v manažerské pozici přivedl Schalke 04 k vítězství v poháru UEFA, nastěhovaný u své dcery Bettiny. Sám již být nemůže. Dokument tak zachytil Assauerův rozchod s manželkou. "Svého muže miluji nade vše," říká nicméně stále Britta Assauerová a odmítá zvěsti, že by sama byla psychicky labilní. Štáb Assauera doprovodil v září i na kliniku, kde se podrobil různým paměťovým testům. "Který rok se nyní píše?" ptá se lékař. Assauer neví. "Jaký měsíc?" zní další otázka. "Přijde zima, mohlo by být září," odvětí Assauer. "Jaký je den?" pokračuje test. Rudi Assauer opět neví. Občas prý na něm podle nejbližších skoro není poznat, čím prochází. Jindy je to přirozeně horší. V dokumentu si Rudi Assauer třeba v jeden moment nemohl vzpomenout na jméno své dcery. "Jsou dny, třeba včera, kdy sedím a říkám si: uf, to je jen začátek," podotkla ke stavu svého otce Bettina.
Na sebevraždu nemyslí
Muž, který si pěstoval image drsňáka, v poslední době potřebuje především klid a pravidelný režim. "Někdy zapomínám neuvěřitelné věci," postěžoval si v dokumentu.
"V jeho stadiu léky již jen stěží pomohou," citoval týdeník Der Spiegel odborníka na Alzheimerovu chorobu Konrada Beyreuthera. Proti nemoci se ale snaží i přesto bojovat. V této souvislosti je obdivuhodné, že osobně třeba přišel do televize, aby zde pohovořil před uvedením dokumentu. Rudi Assauer v současnosti podle expertů dál nesmí rezignovat. Měl by si před sebe klást cíle. Jeho okolí se i tak musí smířit s tím, že mu každý den mizí vzpomínky. Přesto se Rudi Assauer nehodlá vzdát a třeba na sebevraždu nemyslí: "Chceme ještě prožít (s nejbližšími) roky, které zbývají."
