11. listopadu 2011 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Zasmušilý herec a režisér
Krobot oslaví šedesátiny

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Režisér a herec Miroslav Krobot | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Režisér a herec Miroslav Krobot | foto: Ondřej Němec, Lidové noviny
Jméno Miroslava Krobota znali dlouhá léta hlavně milovníci divadla, během působení v Chebu, Hradci Králové i Praze šumperský rodák připravil jako režisér řadu nezapomenutelných představení.

V polovině 90. let pak Krobot, který 12. listopadu oslaví šedesátiny, založil úspěšné Dejvické divadlo a díky němu se dostal i do povědomí široké veřejnosti. A když před deseti lety kývnul na nabídku Petra Zelenky, poznali lidé také jeho trochu zasmušilou tvář.

V Příbězích obyčejného šílenství sice nestál Miroslav Krobot na jevišti poprvé, předtím ale vlastně jen sdílel osud jiných režisérů, kteří na poslední chvíli zaskakovali za herce. Za herecký debut si tehdy jedenapadesátiletý divadelník dokonce odnesl cenu Alfréda Radoka v kategorii talent roku. Zprvu přitom Zelenkovu nabídku odmítl. "Ale lákalo mě to... Ta role je jakoby pozorovatelská, takovej pomalej introvert, což mi vyhovuje," svěřil se s důvody, proč se nechal přesvědčit.

V padesáti filmovým hercem

Po padesátce tak Krobot nastartoval druhou část své kariéry, tentokrát hereckou. Výrazné role dostal před kamerou, ať už ve filmovém přepisu Zelenkovy hry z roku 2005 nebo koprodukčním snímku Muž z Londýna (2007).

"Zajímavé je, že se před kamerou nestydím zdaleka tak jako na jevišti," řekl Krobot, kterého si diváci pamatují i jako jednoho z autobusáků Karlů z Účastníků zájezdu (2006). Letos pak Krobotova zasmušilá tvář shlíží třeba z plakátů na filmovou verzi komiksu o Aloisi Nebelovi.

"Nicméně rozhodně neberu své herectví vážně, nejsem žádný herec," přiznává ale sám Miroslav Krobot, který i nadále působí v domovském Dejvickém divadle, které v polovině 90. let stvořil od základů. Do sálu nedaleko "Kulaťáku" přivedl v roce 1996 jako umělecký šéf partu nepříliš známých tváří, ze kterých jsou dnes uznávaní herci. "Přál jsem si vytvořit místo, kam se nebude divák chodit jen pobavit, ale hlavně nasát atmosféru, kam přijde za určitým způsobem myšlení," popsal svou tehdejší motivaci.

Miroslav Krobot si zahrál hlavní roli ve filmu podle komixové předlohy Alois Nebel.

Z Národního do Dejvic

Krobot nebyl sám, kdo do začínajícího souboru přišel z velké scény, podobnou cestu zvolila i jedna z opor Dejvického divadla, Ivan Trojan. Zatímco Trojan opouštěl směrem do neznáma - a za velké nevole otce Ladislava - Vinohradské divadlo, dal Krobot vale přímo Zlaté kapličce.

"Znamená to dělat hodně kompromisů, člověk se neustále hlídá, všechno paušalizuje, až mu z toho nakonec vyleze úplně blbý představení," hovoří Krobot o atmosféře v Národním divadle, které ale i přesto uznává.

"Jak jsem po letech zjistil, tak mně se taky v Národním podle mých představ povedly dva tři kusy," dodává skepticky režisér, kterého na divadle baví hlavně adrenalin spojený s hledáním nových cest. "Mám strach, abych se neopakoval," říká Krobot, který má na kontě i řadu ocenění. Už v Národním si v roce 1993 vysloužil cenu Alfréda Radoka za dramatizaci Roku na vsi bratří Mrštíků (1993) a letos na "Radocích" výrazně zabodovala jeho inscenace Kaurismäkiho filmu Muž bez minulosti.

Vesnice je základ

Šumperský rodák často říká, že velký vliv na jeho tvorbu měla raná životní zkušenost, do sedmi let totiž bydlel s rodiči na vsi. "Malá vesnice, 60 čísel, považuju to za životní kliku. Vyšehoří je pro mě základ všeho. V těch letech je člověk jak nepopsaný papír, a tam jsem podvědomě získal něco, co se nedá nikdy zlikvidovat," říká Krobot, podle něho z vesnice pochází jeho jistá lapidárnost ve vyjadřování. "Na vsi je věcnost základ, tam se moc neříkají věci navíc," dodává.

S divadlem mel Krobot poprvé co do činění díky na gymnáziu, po maturitě pak bez větší přípravy zkusil přijímačky na režii na brněnské JAMU - a uspěl.

Na škole ještě stihl zažít atmosféru roku 1968, na normalizační léta ale vzpomíná méně nadšeně. Po absolutoriu zamířil v roce 1975 do Chebu za Janem Grossmanem, se kterým o čtyři sezóny později přešel do Hradce Králové. Na začátku 80. let dostal Krobot angažmá v pražském Realistickém divadle, odkud po listopadu 1989 přešel do Národního.

  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na Lidovky.cz