Zastavěných ploch v Česku přibývá, vysátá krajina umírá

Uvádí to první souhrnná zpráva o stavu krajiny a přírody v ČR, kterou novinářům představil ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Podle zprávy je v Česku zastavěno asi 5000 kilometrů čtverečních, z toho polovina je pokryta nepropustnými povrchy. To způsobuje

Přehled hlavních bodů zprávy - základními trendy jsou urbanizace, intenzifikace zemědělství v úrodných oblastech, zatravňování a zalesňování, případně opouštění zemědělské půdy v odlehlých oblastech - denně v důsledku urbanizace ubývá 11 hektarů zemědělské půdy - rostoucí počet zpevněných ploch v důsledku urbanizace zhoršuje schopnost půdy pohlcovat dešťovou vodu, to zvyšuje riziko bleskových povodní - během posledních 30 let se rozdrobují krajinné celky kvůli urbanizaci, intenzivnímu zemědělství a rozvoji dopravní infrastruktury; je kvůli tomu ohrožena řada rostlinných a živočišných druhů - zhruba polovinu zemědělských ploch ohrožuje vodní eroze kvůli rostoucímu počtu přívalových dešťů - plošně se zhoršuje kvalita půdy - ubývá sice znečištění sloučeninami fosforu a dusíku, přesto byly na 40 procentech území státu vymezeny oblasti s vysokým zatížením vod dusičnany z hnojiv - ve vodách se ve velké míře objevují nové umělé látky z léčiv a čisticích nebo kosmetických přípravků - říční síť zůstává rozdrobená a koryta toků technicky upravena do té míry, že téměř polovina řek je pro rybí společenstva ekologicky nepříznivá - jen 17 procent území je tvořeno přírodními stanovišti, 75 procent z nich je v nepříznivém stavu; nejvíce jsou ohrožena vzácná stanoviště, která se dochovala jen na malých územích se zvláštními podmínkami - české území je druhově bohaté, třetina druhů je ale hodnocena jako ohrožená - nejcennější části krajiny jsou většinou územně chráněny - zvyšuje se rozloha lesů a luk - do české přírody se vracejí některé vymizelé druhy rostlin a živočichů

problémy například při vsakování dešťové vody. Při intenzivních deštích tak podle Mika velký rozsah zastavěných ploch přispívá ke vzniku bleskových povodní. Naopak když je srážek málo, nedostatek vsáknuté vody zhoršuje sucha.

Rozdrobování krajiny
Urbanizace, stavba dopravní infrastruktury a intenzivní využívání zemědělské půdy také podle zprávy vedou k rozdrobování homogenních částí krajiny. Rozdrobená krajina přestává být funkčním celkem a některé druhy v ní nemají dostatek prostoru pro přežití. Zůstávají jen ty druhy, které se dovedou přizpůsobit i změněným podmínkám. Tím se ale podle Mika ztrácí charakteristický ráz krajiny v jednotlivých oblastech, a ta se tak stává jednotvárnější.

Podle ministra ale lze rozdrobení krajiny bránit už při plánování nových dopravních staveb. "Umisťovat nové stavby s větší intenzitou tam, kde ty (velké krajinné) plochy neřežou," nastínil řešení. V případě, že takový postup z objektivních důvodů není možný, je podle něj třeba zajistit prostupnost dopravních bariér, například stavbou přechodů pro zvěř a biokoridorů.

Chemické znečištění vod
Materiál dále uvádí, že jen necelá pětina českého území je tvořena přírodními stanovišti, většina ploch je původní přírodě vzdálená. Stav přírodních oblastí je přitom ze tří čtvrtin nepříznivý a nejvíc jsou ohrožena vzácná stanoviště, která se dochovala jen na malých rozlohách se zvláštními podmínkami.

Za další problém zpráva označuje chemické znečištění vod. Ubývá sice znečištění sloučeninami fosforu a dusíku, přesto byly na 40 procentech území státu vymezeny oblasti s vysokým zatížením vod dusičnany z hnojiv. Ve vodě se také objevují další chemikálie, jako čisticí a kosmetické přípravky nebo léčiva.

Česko je velmi bohaté
Česko je podle zprávy velmi bohaté na jednotlivé rostlinné a živočišné druhy. Těch se zde vyskytuje na 80.000, třetina z nich je ale ohrožena.

Podle Mika je třeba chránit především ty druhy, které jsou českými endemity, tedy žijí pouze ve zdejších podmínkách. "Ty mají zcela zvláštní význam, protože jejich vymizení znamená vymizení toho kterého druhu nebo poddruhu ze zemského povrchu," zdůraznil.

Zpráva nicméně konstatuje i pozitivní změny. Do české přírody se vrátily některé druhy rostlin i živočichů. Zvětšuje se také rozloha zalesněných oblastí země a luk. V některých případech je ale zalesnění nebo zalučnění někdejší orné půdy způsobeno tím, že lidé oblast opustili. To může podle Mika způsobit problémy druhům, které byly závislé na činnosti člověka.

Miko vyjádřil přesvědčení, že na zprávu navážou další, které budou pravidelně informovat o stavu české krajiny a přírody. Zdůraznil přitom, že podobné soubory dat mohou mít význam i pro resorty průmyslu a dopravy, neboť jim umožňují pochopit, proč ministerstvo životního prostředí prosazuje některé věci. Materiál dostanou pro informaci ministři na pondělním zasedání vlády, podle Mika bude zpráva později k dispozici i veřejnosti.