Bush vystoupil z limuzíny a začal se zdravit s učiteli i místními kongresmany. Lidé okolo něj ale už tehdy věděli, že má důležitý telefonát. Prezident vešel do místnosti speciálně určené pro něj a vyslechl si zatím jen kusé informace o tom, že do jedné z věží Světového obchodního centra narazilo malé vrtulové letadlo.
Ukončil hovor a vešel do jedné z tříd. "Hello, boys and girls," pozdravil děti a potřásl si s nimi rukou. Poté se zaposlouchal do příběhu, který mu děti předčítaly - o holčičce a jejím domácím mazlíčkovi koze.
O pár minut později šéf jeho kanceláře Andy Card udělal věc, která není pro zaměstnance Bílého domu obvyklá - vyrušil prezidenta během jeho vystoupení na veřejnosti. Musel mu říct vážnou věc: že do Světového obchodního centra narazilo druhé letadlo, zároveň ale věděl, že na něj míří kamery, takže musel vážit slova. Zašeptal tedy Bushovi do ucha: "Druhé letadlo zasáhlo druhou věž. Zaútočili na Ameriku."
INFOGRAFIKA: |
"Seděli jsme ve třídě a já si vzpomínám, že jsem zahlídl toho chlápka, jak na něj mluví. Prezident měl takový šokovaný výraz ve tváři. Už tehdy jsem si říkal, co se asi děje," popsal situaci pro britský list The Guardian jeden z tehdejších školáků, nyní 18letý La’Damien Smith.
Prezidentova reakce později vyvolala vlnu kritiky. Bush totiž ještě celých sedm minut seděl s dětmi ve třídě a poslouchal jejich čtení, teprve pak ji opustil. Podle jeho známého kritika Michaela Moora to ukázalo, jak je nerozhodný.
Jak ale napsal ve své knize o válce proti terorismu novinář Bill Sammon, v zadní části třídy tehdy stál Bushův mluvčí Ari Fleischer, který mu ukazoval nápis napsaný ve svém bloku: "Zatím nic neříkejte." I když prý Bush neměl brýle, všiml si toho. Přítomná média ale nikoliv.
ČTĚTE VÍCE: |
I sarasotští školáci, nyní už studenti středních škol, si myslí, že se tehdy prezident rozhodl správně. Získal tak čas na přemýšlení, co dělat, a zároveň nerozrušil sedmi- či osmileté děti, které měl před sebou.
"Udělal to nejlepší, co mohl," hájila ho jedna ze školaček, 17letá Chantal Guerrerová. "Jestliže chtěl, aby země zůstala v klidu, on musel také zůstat v klidu. Stejně si nejsem jistá, co by za těch sedm minut stihl udělat navíc," dodala. Její spolužák La’Damien s ní souhlasí. "Já bych se zachoval stejně. Bylo skvělé, jak pochopil, že má před sebou malé děti, které by zešílely, kdyby jim řekl, co se stalo," uvedl Smith.
FOTOGALERIE: |
I když byla Chantal před deseti lety ještě malá, jak sama říká, tehdejší události jí změnily život. "Začala jsem se mnohem více zajímat o to, co se děje ve světě, ale i u nás v Bílém domě," uvedla.
PSALI JSME: |
Život se ale změnil i Andymu Cardovi. "Je to symbolický snímek, ale věřte mi, já nejsem žádná symbolická postava. Byl jsem jen neviditelným šéfem kanceláře, kterého kamery nezachytí," svěřil se listu The Daily Telegraph. Když prý tehdy hned 20. září přijel do USA britský premiér Tony Blair, poznal ho a poznamenal, ať si dává pozor, že teď už je známý a mohl by se stát také terčem pro teroristy.
"Myslel jsem si, že pan Blair vtipkoval, když říkal, že má tyto informace od britských agentů. Později mi ale šéf našich zpravodajských služeb řekl: 'Od teďka si náš.' A myslel to smrtelně vážně,“ popsal šéf Bushovy kanceláře. Ochranka hlídala jeho rodinu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Chodila s jeho manželkou nakupovat a jezdila s nimi na prázdniny. "Byli ale nesmírně zdvořilí. Stali se součástí rodiny a mé děti a vnoučata je milovali," dodal Card, který ze své funkce odešel v dubnu roku 2006 a nyní je děkanem jedné texaské univerzity.
Neustálá přítomnost ozbrojených strážců se podle něj vyplatila. Na svatbě jednoho z jeho dětí se totiž objevil podezřelý muž a jak se poté díky včasnému odhalení zjistilo, měl auto napěchované zbraněmi.
