Zázraky na počkání

Předseda strany se snaží, vládu kritizuje, rozdává rady a vyslovuje morální soudy. Jistou výpovědní hodnotu může mít i skutečnost, že včera oprášil svou obsesi: Kubice. Ještě že nám netvrdí, že pana Drymla naváděl nenáviděný policejní plukovník.

Proč se ČSSD v posledních dnech nedaří? Protože její recepty jsou irelevantní. Například ekonom Ondřej Schneider na svém blogu rozebírá protikrizový balíček z dílny ČSSD. Ze čtrnácti jím vybraných bodů odmítá sedm absolutně, dva jako nerealizovatelné, dva přijímá s podotekem, že nesouvisejí s krizí. Další dva hodnotí jako akceptovatelné, pokud budou spojeny s omezením sociálních dávek, a pouze jediný nápad bere bez výhrad, a to restrukturalizaci současného systému penzijního připojištění.

Neklamné znaky mentální insuficience nese čerstvý návrh stínového ministra průmyslu Milana Urbana: Nakupujte jen české zboží. Heslo Ani jedna zbytečná koruna přes hranice České republiky evokuje „staré dobré“ komunistické Ani zrno nazmar. Neposmívejme se merkantilistickému křídlu Lidového domu a zkoumejme, podle jakých kritérií se má českost či tuzemskost tovarů posuzovat. Je škodovka „naše“, když je v ní x procent součástek z dovozu? A co mercedes, je-li částečně vyroben na našem území? Je český jogurt, když jej sice vyrábí mlékárna v ČR, avšak majitelem je nadnárodní korporace? Doporučuje opozice nakupovat v nadnárodních řetězcích? A co k čínským či vietnamským obchodníkům, tam máme chodit? Možná ČSSD vidí budoucnost v autarkii čili soběstačnosti. Chce-li opoziční strana pomoci České republice tím, že ji ekonomicky uzavírá před světem, je dobře, že to víme včas.

Nápady, jak „přes noc“ vyzrát na krizi, Lidový dům nešetří. Stojí-li celý svět ve strachu před ekonomickou budoucností, tak proč toho nevyužít a nezískat pro stranu peníze. Ať své recepty zkusí ČSSD nabízet zahraničním vládám. Jestli je kdokoli koupí a bude úspěšný, pak volební výhra stranu nemine, navíc lze za utržené peníze nakupovat české výrobky.