V učebnicích je příroda pěkně rozškatulkovaná. Na jednu stranu se obvykle staví rostliny, organismy charakteristické mimo jiné tím, že získávají energii ze slunce. Produktem procesu nazývaného fotosyntéza jsou kromě kyslíku organické sloučeniny s vysokým obsahem energie. Na látkách vzniklých díky fotosyntéze závisí všichni příslušníci druhé říše, tedy živočichové.
Příroda však nepřestává překvapovat. Stvořila organismus, který jako by stál na pomezí obou světů. Pochutnává si na rostlinách, ale když je potřeba, může docela klidně čerpat energii jen ze slunečního záření. Naučil se totiž fotosyntézu od řas.
Tímto neobvyklým živočichem je plž Elysia chlorotica. Na jeho neuvěřitelné vlastnosti přišel biolog Sidney Pierce z University of South Florida po dvacetiletém pozorování. Se svými poznatky vědeckou veřejnost seznámil na výroční konferenci Společnosti pro integrační srovnávací biologii, která se minulý týden konala v Seattlu.
Dokonale zelení podivíni
Plži druhu Elysia chlorotica žijí ve slaniskách severní Ameriky. Jeho výskyt je doložen v Nové Anglii a v Kanadě na severu, jižní hranicí jejich teritoria je Florida. Potravou těchto menších zelených měkkýšů jsou řasy rodu Vaucheria. Od své potravy, od řas, se toho plži hodně přiučili. Z jejich těl dokáží převzít a do svých buněk zakomponovat chloroplasty, buněčné struktury, v nichž probíhá fotosyntéza. Potřebný chlorofyl si plži vyrábějí sami. Něco takového dosud nikdo nepozoroval.
Koexistence se řasami je mnohem komplikovanější, než například u korálů které z produktů řas také těží. Elysia chlorotica překonává i plže rodu Phyllodesmium. Ti také dokáží řasy či jen chloroplasty "zabudovat" do trávicího sytému a organické látky, které fotosyntézou vznikají, zužitkovat. Zelené barvivo chlorofyl však vyrábět neumějí.
"Je to poprvé, co se schopnost vyrábět chlorofyl prokázala u mnohobuněčných živočichů," tvrdí Piece a dodává: "Jedinci druhu Elysia chlorotica dokáží vyrábět energii obsahující buňky bez toho, že by cokoli pozřeli."
Váhu jeho slovům dává pokus, během něhož vědci nechali plže po několik měsíců bez přísunu potravy. "Pokud jsme na ně svítili 12 hodin denně, dokázali přežít zcela bez jídla," cituje amerického biologa server Livescience.
Co v mládí nastřádáš...
Plži Elysia chlorotica jsou jako mnoho dalších měkkýšů hermafrodyti. Sexuálně dospělí jedinci produkují ve stejnou dobu vajíčka a spermie. Samooplodnění však u tohoto druhu není běžné, vajíčka obvykle oplodní spermie jiného jedince. Vajíčka plži kladou do dlouhých řad. Než se z nich stanou dospělci, projdou stádiem larvy.
I v organismech plžích "miminek" se produkuje chlorofyl. Fotosyntézou si však mohou přilepšovat až když pozřou dostatek řas a nashromáždí ve svých buňkách potřebné množství chloroplastů.
Příroda však nepřestává překvapovat. Stvořila organismus, který jako by stál na pomezí obou světů. Pochutnává si na rostlinách, ale když je potřeba, může docela klidně čerpat energii jen ze slunečního záření. Naučil se totiž fotosyntézu od řas.
Tímto neobvyklým živočichem je plž Elysia chlorotica. Na jeho neuvěřitelné vlastnosti přišel biolog Sidney Pierce z University of South Florida po dvacetiletém pozorování. Se svými poznatky vědeckou veřejnost seznámil na výroční konferenci Společnosti pro integrační srovnávací biologii, která se minulý týden konala v Seattlu.
Dokonale zelení podivíni
Plži druhu Elysia chlorotica žijí ve slaniskách severní Ameriky. Jeho výskyt je doložen v Nové Anglii a v Kanadě na severu, jižní hranicí jejich teritoria je Florida. Potravou těchto menších zelených měkkýšů jsou řasy rodu Vaucheria. Od své potravy, od řas, se toho plži hodně přiučili. Z jejich těl dokáží převzít a do svých buněk zakomponovat chloroplasty, buněčné struktury, v nichž probíhá fotosyntéza. Potřebný chlorofyl si plži vyrábějí sami. Něco takového dosud nikdo nepozoroval.
Koexistence se řasami je mnohem komplikovanější, než například u korálů které z produktů řas také těží. Elysia chlorotica překonává i plže rodu Phyllodesmium. Ti také dokáží řasy či jen chloroplasty "zabudovat" do trávicího sytému a organické látky, které fotosyntézou vznikají, zužitkovat. Zelené barvivo chlorofyl však vyrábět neumějí.
"Je to poprvé, co se schopnost vyrábět chlorofyl prokázala u mnohobuněčných živočichů," tvrdí Piece a dodává: "Jedinci druhu Elysia chlorotica dokáží vyrábět energii obsahující buňky bez toho, že by cokoli pozřeli."
Váhu jeho slovům dává pokus, během něhož vědci nechali plže po několik měsíců bez přísunu potravy. "Pokud jsme na ně svítili 12 hodin denně, dokázali přežít zcela bez jídla," cituje amerického biologa server Livescience.
Co v mládí nastřádáš...
Plži Elysia chlorotica jsou jako mnoho dalších měkkýšů hermafrodyti. Sexuálně dospělí jedinci produkují ve stejnou dobu vajíčka a spermie. Samooplodnění však u tohoto druhu není běžné, vajíčka obvykle oplodní spermie jiného jedince. Vajíčka plži kladou do dlouhých řad. Než se z nich stanou dospělci, projdou stádiem larvy.
I v organismech plžích "miminek" se produkuje chlorofyl. Fotosyntézou si však mohou přilepšovat až když pozřou dostatek řas a nashromáždí ve svých buňkách potřebné množství chloroplastů.
