23. března 2009 9:53 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Zde je Baťovo! Od bot po architekturu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 10Diskuse
Made by Baťa. Klečící Tomáš Baťa si prohlíží plány budoucích satelitních městeček, které se mu podařilo vybudovat nejen v Československu, ale i v Indii, Brazílii nebo na Jávě.   | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Made by Baťa. Klečící Tomáš Baťa si prohlíží plány budoucích satelitních městeček, které se mu podařilo vybudovat nejen v Československu, ale i v Indii, Brazílii nebo na Jávě. | foto: Lidové noviny
PRAHA Nově otevřená expozice ve Veletržním paláci Fenomén Baťa - zlínská architektura 1910-1960 je zajímavým dokumentem o architektuře Zlína, která patří nejen k tuzemským, ale i světovým raritám. Dodnes je město Zlín spojováno se jménem podnikatelské rodiny Baťů. Nejen pro zavedenou výrobu obuvi, která se stala světovou značkou, ale také pro jedinečnou architekturu.
Tomáš Baťa se totiž nezasloužil „pouze“ o výstavbu továrny na boty, ale i o vybudování obchodních a bytových domů, řadových domků pro zaměstnance, kulturních center atd. Architektonický charakter Zlína nese navždy „podpis“ Bati a jeho dvorních architektů, k nimž patřil například Gočár, Kotěra a další. ¨

Expozice, která využila všech možných dostupných exponátů od originálních architektonických studií, plánů, maket, modelů, fotografií až po obří záběry a výrobky firmy, bude přístupna do 31. května.

Výtah s tekoucí vodou
Obor výstavnictví má léty prověřeno, že architektonické výstavy se velmi těžce sestavují tak, aby zaujaly i laiky a širokou veřejnost.

Tentokrát by však mohla mít zmíněná instalace úspěch. Jednak se zabývá impériem jednoho z největších a nejúspěšnějších českých podnikatelů, jehož některé názory a manýry jsou dodnes citovány, jednak Zlín (i v době, kdy byl přejmenován na Gottwaldov) byl a je významným obchodním a kulturním centrem. Baťa si byl vědom, že dobrý a výkonný pracovník musí také odpočívat a relaxovat. Zlín tedy nebyl jen jedna velká fabrika s pověstnou Baťovou pracovnou ve výtahu, ale také sídliště rodinných domků, dobře vybavená nemocnice, divadlo, výstavní síň...

Výroba a její zisk může pomoci ke vzniku dalších, méně lukrativních aktivit. Prosperující město s vysokou zaměstnaností simohlo dovolit stavbu kulturních center i v satelitech (např. v Otrokovicích...), filmových ateliérů, vysokých škol atd.

Autorky výstavy Radomíra Sedláková a Ladislava Horňáková se zaměřily především na to, aby ukázaly podstatu zlínské architektury, která má originální prvky. „V jejím základu stojí jedno z nejpromyšlenějších užití standardizace a typizace, maximální ekonomizace pořízení stavby a maximální zjednodušení a omezení počtu stavebních prvků na všechny typy staveb,“ uvedly kurátorky. Dodaly, že stejné prvky - železobetonový skelet s unifikovaným rozporem, cihelnou vyzdívkou a okny v kovových rámech -se sice používaly stejně tak na výstavbu internátu, školy, hotelu či továrny, nicméně výsledkem je jedna z nejpůsobivějších větví moderní architektury.

Zásluhou pověstného fenomenálního ekonomického myšlení Bati a jeho výběru vynikajících architektů se Zlín může dodnes pyšnit výjimečností, která nemá ve světě obdoby. „Vznikla architektura rychlá, úsporná, racionální, dokonale funkční a bezzdobná. Architektura, jež působí jako dokonale fungující stroj a zároveň funguje i jako firemní značka. Je nenapodobitelná a nenapodobovaná,“ dodala Radomíra Sedláková.

Výstava překvapí velkou kolekcí dobových fotografií, z nichž některé jsou nazvětšovány do obřích rozměrů a návštěvník se před nimi na okamžik ocitne v ruchu tehdejšího města, kdy davy zaměstnanců vycházejí po směně bránou baťových závodů a jdou do obchodního centra Zlína utratit vydělané peníze.

Konec Baťova Zlína
Expozice nezapomíná ani na velkou chronologickou tabuli, která připomíná nejdůležitější události v životě rodiny a firmy Baťa od založení obuvnické živnosti přes tragickou smrt Tomáše Bati při leteckém neštěstí v roce 1932 a převzetím firmy nevlastním bratrem Janem Antonínem. Stejně tak sledují tuto dobu vystavené exponáty, z nichž řada je vystavena úplně poprvé. Výstava zahrnuje nejen původní kresby a plány Karfíka, Lorence, Voženílka a dalších, představující dobu vrcholného vývoje, ale také projekty a realizace z 50. let, kdy i sem nastupuje panelová prefabrikace a další již méně šťastné stavební počiny.

Součástí instalace, kterou velmi vkusně vyřešil Stanislav Kolíbal, jsou samozřejmě plány a snímky Baťovy slavné vily a dalších nejvýznamnějších staveb Zlína, k nimž patří Správní budova, památník T. Bati, tovární areál, nemocnice, známé rodinné dvojdomky atd. Celkovému dojmu a představě o Baťově Zlíně pomáhají i další předměty, jako například tehdejší reklamní plakáty na zboží firmy Baťa od bot po pneumatiky, jízdní kola nebo hračky...
Vystavené exponáty byly svezeny z mnoha míst republiky, řadu z nich zapůjčila Nadace T. Bati, Filmové ateliéry, Národní technické muzeum Praha a další instituce.
  • 10Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na Lidovky.cz