23. května 2015 9:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Zeď mezi Ruskem a Evropou je obrovský
problém, míní šéf maďarské diplomacie

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 7Diskuse
Péter Szijjártó, šéf maďarské diplomacie. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Péter Szijjártó, šéf maďarské diplomacie. | foto: Richard Cortés
Orbánovo lavírování mezi Východem a Západem? Falešný obraz. Naše spolupráce s Ruskem je pragmatická, říká v exkluzivním rozhovoru pro LN šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó.

LN: Maďarsko bylo až do nedávna vnímáno jako pevná součást Západu, jenže v poslední době, v souvislosti s ukrajinským konfliktem, se většina lidí domnívá, že vláda premiéra Viktora Orbána pěstuje dobré vztahy spíše s Ruskem. Čemu lze tuto změnu přičíst?
K pochopení maďarského postoje k ukrajinské válce je třeba načrtnout tři stěžejní body. Zaprvé, k porušení mezinárodního práva se musí přistupovat s odpovídající důležitostí. A Maďarsko se vždy drželo všech společných evropských rozhodnutí, která se týkala sankcí. Podíleli jsme se na těch rozhodnutích a dodržovali je, byť se někteří lidé v Evropské unii snaží vytvořit obraz, že tomu tak není. Za druhé, pro nás jsou přijatelná pouze mírová řešení. S Ukrajinou sousedíme a nikdo nechce válku hned za hranicemi. Navíc většina energie k nám proudí přes Ukrajinu a žije tam zhruba 150 tisíc Maďarů. Proto nikdo nechce, aby se situace vyvíjela jinak než směrem k mírovému řešení. A za třetí, nejen Maďarsko, ale celá Evropa potřebuje pragmatickou spolupráci s Ruskem. Vyloučit Rusko z budoucnosti Evropy podle nás není správné. Evropa nikdy nedokáže získat zpět svoji konkurenceschopnost, pokud nedokáže vybudovat kultivovanou spolupráci mezi východní a západní polovinou kontinentu.

PÉTER SZJIJJÁRTÓ

  • Pochází ze západomaďarského města Komárom u slovenských hranic.
  • Jeden z nejmladších šéfů diplomacie v  Evropě (je mu 36 let) se stal poslancem strany Fidesz v  roce 2002, po dokončení studia na Univerzitě Corvinus v Budapešti v oboru zahraniční vztahy a sportovní management.
  • O osm let později získal funkci mluvčího premiéra Viktora Orbána. V květnu 2012 byl jmenován státním tajemníkem pro zahraniční politiku a obchod.
  • Na podzim 2014 se stal ministrem spojeného resortu zahraničí a zahraničního obchodu.
  • Jeho žena Szilvia je učitelka, mají dva syny.

LN: Ale přesto bývá vaše vláda kritizována za to, že lavíruje mezi Východem a Západem.
To je falešný obraz. Ten se o nás pokoušejí vytvořit proto, že nahlas jasně říkáme, že i od velkých aktérů světové politiky očekáváme, že při přípravě geopolitických plánů týkajících se východní Evropy vezmou v potaz také zájmy východoevropských zemí.

LN: Lze to vnímat jako snahu Maďarska mít dobré vztahy hlavně s Německem a Ruskem. Mnozí říkají, že příčiny tohoto stavu jsou ekonomické, Maďarsko se snaží stavět svůj úspěch na kombinaci ruských surovin a německé techniky.
Ti, kdo kdysi utvářeli plány týkající se evropské budoucnosti, říkali, že konkurenceschopnost Evropy v následujících desetiletích zaručí jen propojení ruských zásob a vyspělé evropské technologické úrovně. Nyní tomu tak není, mezi Ruskem a Evropou nevzniká most, ale zeď a to je obrovský problém. Naším zájmem je, aby všechna rozhodnutí obsažená v dohodách z Minsku dodržovaly všechny strany. Proto jsme proti všem pokusům, které by naplňování minských dohod znemožňovaly. A co se týče Německa, je to náš prvořadý partner jak z politického, tak ekonomického a obchodního hlediska. Úspěšnost našeho hospodářství závisí do značné míry na vývozu a bezmála třetina našeho exportu míří do Německa. Německé firmy zaměstnávají tisíce našich lidí, je tedy evidentní, že je v našem zájmu, aby se Německu dařilo. Když se bude dařit jemu, bude se dařit i nám. Vedle toho však usilujeme o pragmatickou spolupráci s Ruskem. Myslím ale, že mít pragmatický vztah s Ruskem není pouze zájmem Maďarska, ale celé Evropy.

Ruský prezident Vladimir Putin s maďarským premiérem Viktorem Orbánem před společnou tiskovou konferencí v Budapešti 17. února 2015.

Ruský prezident Vladimir Putin s maďarským premiérem Viktorem Orbánem před společnou tiskovou konferencí v Budapešti 17. února 2015.

Rusko je součástí Evropy

LN: Uvedl jste, že Rusko je součástí Evropy. Český prezident Miloš Zeman nedávno prohlásil, že Rusko by se podle něj mělo v dlouhodobé perspektivě stát členem EU. Souhlasíte?
Tak daleko bych se nepouštěl, mohu ale říct, že logický mi přijde návrh Německa, aby mezi Evropskou unií a Eurasijskou unií byly co nejdříve zahájeny konzultace. V současné době probíhá globální závod mezi regionálními integracemi. Například USA, které budují dosud nevídaně těsnou spolupráci s Čínou. Jednají také o TPP, tedy Transpacifickém partnerství s jedenácti zeměmi u tichomořského pobřeží, a o dohodě TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství – pozn. red.) Číňané, Arabové i Rusové zase dělají vše pro to, aby hráli prim v rámci africké spolupráce. Rusko organizuje Eurasijskou ekonomickou unii. Tudíž je třeba dávat pozor, aby EU v této oblasti nezaostala. Maďarsko jednoznačně podporuje návrh kancléřky Angely Merkelové, aby se od Lisabonu až po Vladivostok rozkládalo hospodářské pásmo, které by bylo zde se nacházejícím zemím ku prospěchu.

LN: Konflikt na Ukrajině rozdělil během půldruhého roku EU na dva tábory. Podíváme-li se na Polsko, pobaltské státy, Rumunsko či Bulharsko, máme někdy pocit, že pro ně je důležitější vztah s USA než s EU. Na druhou stranu jsou tady státy jako Maďarsko, Řecko, případně Slovensko, které – i když to možná nebude znít hezky – to táhne spíše k Rusům. K čemu takové rozdělení může vést, bude-li EU postavena před nějaké vážné rozhodnutí?
Přál bych si takovou zahraniční politiku, a sám o ni ve své zemi usiluji, která neuvažuje v duchu násilného kategorizování. Proč bychom měli volit mezi proruskou a proamerickou politikou? Jsme Maďaři, a tak vedeme politiku promaďarskou. Vedeme takovou zahraniční politiku, která je v zájmu Maďarska. Naše tři geopolitické zájmy jsou snadno popsatelné: mír, energie a obchod. A rozhodně jsme je neformulovali podle toho, co na ně říkají USA nebo Rusko.

LN: Jak se Maďarsko, jež má v ústavě zakotvený absolutní zákaz geneticky modifikovaných organismů v zemi, staví k jednání o TTIP (tzv. přístup k GMO je jedním ze sporných bodů vyjednávání – pozn. red.)?
Politici by se měli vyjádřit ke všem otázkám, obzvláště jedná-li se o něco tak závažného, jako je TTIP. Není správné, když někdo již teď v této fázi vyvozuje zásadní závěry. Zatím totiž nevíme, jak jednání dopadnou. Víme, že Evropská rada udělila mandát k jednáním Evropské komisi. Pokud tomu bude odpovídat i výsledek jednání, bude to dobré. Pokud ovšem Evropská komise nedokáže svému mandátu dostát, pak bude situace jiná. Myslím si, že bychom se nyní měli soustředit především na to, abychom Evropskou komisi podpořili a stimulovali k tomu, aby v souladu s mandátem Evropské rady jednala dostatečně tvrdě, rozhodně av souladu s evropskými zájmy.

Pokud tomu tak skutečně bude, pak to bude velmi pozitivní i pro EU. Z našeho pohledu očekáváme v případě pozitivního výsledku až dvacetiprocentní růst exportu do USA, nárůst HDP o další zhruba 0,3 procenta a minimálně dvacet tisíc nových pracovních míst. USA jsou naším významným obchodním partnerem. Čím budou byrokratické a celní překážky pro naše podnikatele exportující do USA menší, tím budou úspěšnější.

Jinou otázkou je, jaká nebezpečí naopak skrývá otevření evropského trhu. Proto nás těší, že všechna navrhovaná uvolnění cel, která obsahuje mandát pro jednání, byla formulována v souladu s našimi zájmy. Podle mne je možný výsledek, který bude pro Maďarsko a EU příznivý. Co se týče zákazu geneticky modifikovaných organismů, z toho slevit nemůžeme, neboť je zakotven v našem základním zákoně, což ostatně reflektuje i mandát k jednání udělený Evropské komisi, takže se zatím nemáme čeho obávat.

Uprchlická krize

LN: Jaká je pozice Maďarska v otázce uprchlíků?
Katastrofy, k nimž bohužel dochází ve Středozemním moři, svou tragičností odvracejí pozornost od toho, že by se EU měla zaměřit i na trasu, která vede přes západní Balkán. V minulosti byl tento nápor spíše sezonní. Když bylo lepší počasí a méně bouřek, lidé prchali přes Středozemní moře. Naopak během chladnějšího počasí vedla trasa po zemi. To už teď neplatí, denně se k nám snaží dostat tisíce lidí z obou směrů.

Zachráněna. Řecká pobřežní stráž pomáhá imigrantům, jejichž loď ztroskotala poblíž Rhodosu.

Zachráněna. Řecká pobřežní stráž pomáhá imigrantům, jejichž loď ztroskotala poblíž Rhodosu.

Takový nápor volá po skutečném řešení problému. A ten je třeba hledat mimo Evropu. K tomu jsou zapotřebí tři věci. Je to opět mír, nikdo by neměl být zbraní donucen opustit svůj domov. Dále samozřejmě ekonomická stabilita. Peníze, které poskytuje EU na rozvoj, by měly být použity tak, aby nikdo v touze po důstojném lidském žití nebyl nucen opustit vlast z ekonomických důvodů.

Třetí podmínkou je podle mě vytvoření fungujícího státu v Libyi, jedině tak bude tato severoafrické země schopna kontrolovat svoje hranice. Nyní skrze Libyi proudí ohromný migrační nápor do zemí EU takřka bez kontroly.

Musíme si uvědomit, že k prvnímu porušování lidských práv nedochází v momentě, kdy tisíce nešťastníků nastupují na vratké čluny u pobřeží Středozemního moře. K prvnímu porušení lidské důstojnosti a práv dochází mnohem dříve, už tehdy, kdy jsou tito nešťastníci nuceni opustit svůj domov.

Kudy míří migranti do Evropy?

Kudy míří migranti do Evropy?

LN: Migrační nápor je mimořádně silný také v Maďarsku, i když není tak vidět v evropských médiích. V jakých se momentálně pohybuje v číslech?
Byly dny, kdy k nám směrem od Kosova dorazilo přes tisíc uprchlíků denně. Mohu vám říci, že za první dva měsíce letošního roku se počet uprchlíků v Maďarsku zvýšil na čtyřnásobek (podle čerstvých informací maďarského statistického úřadu z tohoto týdne jen v prvních čtyřech měsících letošního roku do Maďarska přišlo 42 tisíc uprchlíků, stejně jako v celém uplynulém roce – pozn. red.).

LN: Brusel navrhuje uprchlické kvóty pro členské státy EU. Proč je Maďarsko proti?
Tento problém je potřeba začít řešit jinde. Je nejvyšší čas, abychom konečně začali mluvit o skutečných řešeních, a ne pouze o důsledcích. Neměli bychom řešit příznaky, ale příčiny, které je vyvolávají, a právě na to bychom se nyní měli soustředit.

LN: Neobáváte se, že situace na Ukrajině by se mohla zhoršit až do té míry, že budou uprchlíci proudit i z této země? Podle toho, co jsem četl, co jsem slyšel a viděl, když jsem nedávno mluvil s lidmi na ukrajinských hranicích, je tamní ekonomická situace přímo katastrofální.
Ekonomická situace na Ukrajině je velmi špatná, to vědí všichni. Proto je zřejmé, že se všechny sousední země musejí připravit na to, že i na Ukrajině se spustí migrační procesy. Jinak sdílím názor evropského komisaře pro evropskou sousedskou politiku Johannese Hahna. Ten volá po organizování investičních konferencí, protože Ukrajina potřebuje především významné investice.

ilIstván Léko
  • 7Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz