Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zeman dal jasný negativní vzor burana, říká jazykovědec

Lidé

  7:00
PRAHA - Přední jazykovědec Karel Oliva hovořil pro magazín Pátek Lidových novin o tom, jak to obrozenci zvorali, i prezidentových vulgaritách.

Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva foto:  David Neff, MAFRA

LN: Mluvilo se před padesáti lety spisovnější češtinou?
Víc se dbalo na formální stránku při oficiálních příležitostech, to určitě.

LN: Kdy se začala zvětšovat propast mezi spisovnou češtinou a běžným mluveným slovem?
Je třeba říci, že propast tam byla od začátku. Naši obrozenci, a teď použiji obecnou češtinu, to zkrátka zvorali. V počátku národního obrození mluvily česky spíše sociálně slabší vrstvy, jak na venkově, tak ve městech, a tento jazyk byl proto – asi ne úplně správně – pokládán za pokleslejší. A tak se začala hledat čeština vznešená. Tehdy se sáhlo k jazyku z období Bible kralické, Komenského či Jana Blahoslava. Takže se vznešená čeština konstituovala na základě Bible kralické, což v jazykovém vývoji znamenalo posun o dvě stě let zpět. Jenže živý jazyk byl už někde jinde. A nikdy se to nepodařilo vrátit. Samozřejmě i spisovná čeština se od začátku devatenáctého století proměnila, nepoužívají se třeba už infinitivy končící na -ti, ale vyvíjel se i běžný jazyk, a tak ta propast zůstala.

LN: Kdy potom nastal ten největší zlom?
Já si myslím, že velice důležitý byl zlom po roce 1989, kdy nastoupila neformálnost. Za Rakouska-Uherska, za první republiky a i během komunistického režimu se dodržovalo vymezení formálních a neformálních situací. A právě v reakci na strnulost, všeobecnou i jazykovou, se v první polovině devadesátých let začala bořit hranice mezi formálním a neformálním. Řada jevů z obecné češtiny se začala používat i při formálních příležitostech. Což by nebylo myslitelné v komunistické době, čímž si komunisty nechci v žádném případě idealizovat. A už vůbec by to nebylo možné za první republiky.

LN: Posouvají pomyslnou hranici i vulgarismy politiků, třeba ty, které pronesl nedávno Miloš Zeman?
Myslím, že ne. Nechci ho za to v žádném případě chválit, ale Miloš Zeman nám dal jasný negativní vzor burana a myslím si, že si řada lidí uvědomila, že takhle vypadat nechtějí. Zatímco předchozí posuny k horšímu byly hodně neznatelné, teď udělal Zeman razantní předěl, díky kterému si kulturní lidé uvědomili: „Pozor, takhle my dopadnout opravdu nechceme.“ Proto Zeman nemá rád kulturní lidi a nazývá je lumpenkavárnou. 

LN: Vidíte, jak dokáže být jazykově kreativní.
Ano, Zeman dokáže být v rámci svého marxismu hodně kreativní.

LN: Takže si nemyslíte, že tím prezident prolomil určité tabu a začneme teď častěji klesat do té čtvrté cenové skupiny?
Já pevně doufám, že ne. Pokud bych použil jeho slovníku, tak Zeman je v tomto smyslu užitečný idiot, který nám všem dal odstrašující příklad, jak věci nemají vypadat.

Celý rozhovor s Karlem Olivou o napomínání v restauracích, novém slově „olajkovat“ a o tom, proč není spisovná čeština naším mateřským jazykem, si přečtěte v magazínu Pátek, který vychází 6. února.

V MAGAZÍNU DÁLE NAJDETE:

  • Reportáž ze zabíjačky. Je to legální? A pije se u ní stále?
  • Rozhovor s Natálií Kocábovou o jejím novém románu i rozvodu jejích rodičů.
Autoři:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...