Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zeman, Konvička, Okamura a spol. Politici ovlivňují smýšlení Čechů o uprchlících

Česko

  8:00
PRAHA - Tři čtvrtiny komentářů o uprchlické krizi na českém internetu jsou podle analýzy příspěvků na sociálních sítích negativní a nenávistné. Strach z neznámého prostoupený populací ovlivňují výrazně i politici svými často lacinými hesly a výroky. Kdo z politiků vévodí pomyslnému žebříčku „popularity“ u veřejnosti? Prezident Miloš Zeman a lídr protiislámské iniciativy Martin Konvička.

Jeden z účastníků demonstrace proti uprchlíkům. foto:  Michal Sváček, MAFRA

V seznamu „oblíbených“ politiků, pokud jde o přístup k uprchlické krizi, je hned ze hlavou státu tvář hnutí Islám v ČR nechceme Martin Konvička, dále pak Tomio Okamura, čili dlouhodobí odpůrci přijímání uprchlíků v Česku. Na čtvrtém místě se v žebříčku zveřejněném na webu kampaně proti nenávisti HateFree umístil ministr financí Andrej Babiš (ANO). 

Zeman negativními výroky o uprchlících podporuje extrémisty, tvrdí neziskovky

Příčky za ním obsadili vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09). Předseda ODS a bývalý ministr školství Petr Fiala pak skončil v žebříčku až za kontroverzní postavou, předsedou strany Národní demokracie a popíračem holocaustu Adamem B. Bartošem.

‚Zeman nahrává extrémistům’

Zeman, jenž drží v této „anketě“ prvenství, si nedávno vysloužil za své výroky na adresu uprchlíků kritiku od neziskových organizací. Prohlásil totiž, že je do Česka nikdo nezval. „Snaží se populisticky reagovat na to, co společnost žádá,“ reagoval na to pro server Lidovky.cz ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek s tím, že prezident podporuje extrémisty.

Uprchlíci: Nejpopulárnější osobnosti

Zmíněný seznam „populárních“ osobností má mimo jiné souvislost s tím, kolik prostoru je politikům věnováno v komunikaci na síti. I tady drží prim Zeman, druhé místo však obsadil premiér Sobotka. Lídr IVČNR Konvička skončil na třetím místě a předběhl tak Okamuru, Bělobrádka či Babiše.

Uprchlíci: Čeští politici a další

Analýza HateFree vychází z údajů společnosti Yeseter Now a Yeseter Technologies, které se zabývají sociálními sítěmi (další výsledky analýzy najdete ZDE). „Díky jejich vyvinutému nástroji jsme schopni sledovat, jak se online diskuse vyvíjejí v čase a v závislosti na jednotlivé události, případně také konkrétní zprávy v médiích nebo vyjádření politiků,“ popsal serveru Lidovky.cz způsoby zkoumání zakladatel kampaně Hate Free Lukáš Houdek.

A co ukázala poslední analýza zaměřena na komunikaci o uprchlících? Tři čtvrtiny komentářů v souvislosti s nimi jsou negativní až velmi negativní. „Jelikož většina z obyvatel ČR žádného nezná, stejně jako většinou nezná ani žádného muslima, mají z těchto neznámých lidí obavy,“ vysvětluje si Houdek strach většiny obyvatel. Ten je podle něj posílen právě výroky některých politiků, jejichž slova mohou být podle analýzy HateFree klíčová.

Z xenofobie norma

„Negativní až xenofobní vyjádření některých politiků pak může mít za následek, že budou někteří lidé takové postoje brát jako legitimní a budou své projevy dále radikalizovat. Budou je považovat za normu. To bude mít za následek samozřejmě zvýšení agrese zejména v online prostoru, dá se ale předpokládat, že může přibývat i útoků na cizince na ulici,“ dodal Houdek. 

Analýza HateFree zkoumala i jiné aspekty, například jaký vliv má nárůst nenávisti vůči jedné skupině na dlouhotrvající agresi k jiné menšině či etniku. „Například po útoku v Paříži v redakci Charlie Hebdo spolu s nenávistí vůči muslimům vyskočila i nenávist vůči Romům. Teď je tomu v případě nenávisti vůči uprchlíkům podobně,“ vysvětlil zakladatel kampaně, která bojuje proti nenávisti. 

Houdek zároveň upozornil, že agresivita příspěvků na internetu roste. Kromě toho se také proměňuje v čase (viz graf níže - pozn. red.). 

Analáza HateFree: Průběh buzzu u vybraných skupin v období května a června 2015

Pokud jde o český přístup k uprchlíkům, lze příspěvky rozdělit do tří skupin. S pětačtyřiceti procenty mají největší zastoupení ti, kteří sice nějakým způsobem akcentují rozdíl mezi uprchlíkem z válečné oblasti a ekonomickou migrací, přesto jsou ale proti. 

Dalších třicet procent patří diskutujícím, kteří jsou programově nenávistní. Zbylých 25 procent tvoří takoví komentátoři aktuálního tématu, jež razí pozitivní přístup a jdou proti rasismu, popřípadě nemají žádné předsudky vůči imigrantům. 

Server Lidovky.cz upozornil již na několik případů šíření xenofobie a nenávisti vůči uprchlíkům, kterými se zabývá policie. Náladou na sociálních sítích se kromě represivní složky státu zabývá i Úřad vlády a řada neziskových organizací.

VÍCE ZDE

Autor: