„Pan prezident dnes podepsal dopis panu předsedovi Ústavního soudu panu Pavlu Rychetskému a především podnět k Ústavnímu soudu ve věci novely zákona o střetu zájmů nazývané Lex Babiš,“ řekl během úterní tiskové konference mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Podle jeho slov je část zákona v rozporu s Listinou základních práv a svobod, ale i s „mezinárodními smlouvami jako je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.“
NOVELA ZÁKONA O STŘETU ZÁJMŮ, „LEX BABIŠ“ 29. července 2015 - Vláda schválila novelu zákona o střetu zájmů, která mimo jiné stanovila, že by politici měli podávat majetková přiznání už při nástupu do funkce. 4. března 2016 - Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka potvrdil, že sociální demokraté podpoří zpřísnění střetu zájmů ohledně podnikání členů vlády. Jako poslanecký návrh úpravu přednesl Jan Chvojka (ČSSD). Poslanec TOP 09 Martin Plíšek pak přišel s úpravou, jež zakazuje firmám spoluvlastněným ministry ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. 17. března 2016 - Chvojka při jednání ústavně-právního výboru Sněmovny odmítl, že by jeho návrh byl „lexem Babiš“. Šéf hnutí ANO a ministr financí ale řekl, že zákon míří na něj. „Toto je samozřejmě další útok na moji osobu, já říkám, ať poslanec rovnou navrhne zákon, aby Babiš nebyl v české politice, protože k tomu to směřuje,“ řekl Babiš. 21. března 2016 - ANO označilo návrh poslance Chvojky za porušení koaliční smlouvy. Pokud budou koaliční partneři takto pokračovat, budou to oni, kdo může být zodpovědný za konec koaliční spolupráce, stálo v usnesení předsednictva. 31. srpna 2016 - O návrhu na omezení podnikání členů vlády jednala koaliční rada. ČSSD a KDU-ČSL se přes nesouhlas hnutí ANO ustanovení rozhodly podpořit. Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek řekl, že postoj koaličních partnerů podle něj není důvodem pro zánik současné vládní koalice. 14. září 2016 - Sněmovna schválila zpřísnění zákona o střetu zájmů i s některými omezeními pro podnikání členů vlády. 19. října 2016 - Senát vrátil zákon Sněmovně se změnami. Navrhl odložit platnost zpřísnění normy, které mělo omezit podnikání členů vlády, na září 2017. 29. listopadu 2016 - Sněmovna potvrdila zákon v senátní verzi. Poslanci ANO poté hovořili o tom, že předpokládají, že se obrátí na Ústavní soud. Babiš řekl, že to nechává na nich. 19. prosince 2016 - Novelu zákona o střetu zájmů vetoval prezident Miloš Zeman. Podle hlavy státu je předpis v rozporu s českým ústavním pořádkem. 11. ledna 2017 - Poslanci prezidentovo veto přehlasovali, pro novelu hlasovalo 129 zákonodárců. Prezident už předtím řekl, že pokud jej Sněmovna přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud. 3. února 2017 - Babiš vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů. 14. února 2017 - Prezident napadl zákon o střetu zájmů u Ústavního soudu. Norma je podle Zemana protiústavní, porušuje zákaz diskriminace na základě majetku. |
Podle Zemana je lex Babiš v rozporu s ustanovením Listiny základních práv a svobod, které stanovuje stejnou ochranu vlastnickým právům všech vlastníků. Odporuje podle něj i mezinárodním úmluvám, které zakazují diskriminaci na základě majetku i postavení v případě všech práv stanovených zákonem, mezi něž Zeman řadí i právo ucházet se o veřejné zakázky.
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková řekla, že Zemanův návrh zatím do Brna nedorazil. Následující den poté, co podatelna návrh obdrží, soud určí spisovou značku a soudce zpravodaje, který se bude návrhem zabývat. O výsledku pak musí jednat a hlasovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Průměrná doba rozhodnutí o plenárních věcech se v roce 2016 pohybovala kolem deseti měsíců.
Zákon nabyl účinnosti minulý týden. Zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.
Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Normu přijala Sněmovna i přes prezidentovo veto. Zeman už dříve oznámil, že podnět k Ústavnímu soudu kvůli zákonu podá.
Na soud se obrátí i poslanci ANO a Úsvitu
„V tuto chvíli je návrh připravený, předpokládám podání příští týden,“ uvedl Vondráček. Podnět podepsalo podle něho 42 poslanců, z toho tři z klubu Úsvitu. Počet podpisů je dostatečný, pod návrh Ústavnímu soudu se musí podepsat nejméně 40 poslanců.
Hnutí ANO podobně jako prezident Zeman tvrdí, že části novely zákona o střetu zájmů jsou protiústavní. Podnět zatím směřuje vůči ustanovením, které zakazují přístup firem členů vlády k veřejným zakázkám, k dotacím a k investičním pobídkám a které omezují vlastnictví některých médií.
Vondráček uvedl, že jeden z právních rozborů ukazuje na vady v procesu přijímání novely. Je nakonec možné, že skupina poslanců ji napadne jako celek. „Rozsah napadení určujeme návrhem. Definitivně bychom se rozhodli příští týden. Primárně nám jde samozřejmě o lex Babiš,“ dodal.
Zákonu se přezdívá lex Babiš, protože postihl především podnikání vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Do začátku února vlastnil stoprocentní podíl v holdingu Agrofert, který je největším producentem v českém zemědělství a potravinářství, dvojka v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích.
Koncern zaměstnává zhruba 34.000 lidí a je významným příjemcem státních dotací. Součástí koncernu je i vydavatelství Mafra, které vydává mimo jiné deníky Mladá Fronta DNES, Lidové noviny.
Babiš Agrofert a další svou společnost SynBiol kvůli zákonu převedl do svěřenských fondů. Správci fondů jsou předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek. Dohled nad nimi bude vykonávat tříčlenná rada, jejíž členkou je i ministrova životní partnerka Monika Babišová.