Oceněn byl i ruský velvyslanec Alexandr Zmejevkij, který převzal lidickou růži za vztyčení prvního pomníčku na hrobě lidických mužů a osvobození lidických žen Rudou armádou na pochodu smrti.
Zeman upozornil na to, že řadu strůjců evropských útoků měly tajné služby v hledáčku a nic s tím neudělaly. „To je právě ta zbabělost maskovaná jako multikulturní tolerance,“ uvedl. Na shromáždění, kde nechyběli přeživší po lidické tragédii, připomněl někdejší počínání západních politiků Nevillea Chamberlaina a Édouarda Daladiera, kteří se podle něj obávali pacifistické většiny svých voličů. „Protože se báli malé války, měli nakonec válku velkou,“ řekl a v analogii k dnešku varoval před zbabělostí.
„Jsme zbabělci proto, že často otevíráme náruč islámským radikálům, často mluvíme o toleranci vůči nim, často mluvíme o přizpůsobení se jejich kultuře, byť je tato kultura neslučitelná s evropskou kulturou,“ prohlásil prezident, který se v Lidicích setkal s příznivým přijetím. Jeho vystoupení bylo odměněno potleskem, lidé si hlavu státu také fotografovali a mávali i odjíždějící prezidentské koloně.
Akci provázelo slunečné počasí, Zeman během programu seděl spolu s ostatními v nekrytém hledišti, kde čelil ostrým náporům slunce. Thompsonová se před paprsky dokonce kryla deštníkem.
Dnešní oslava je podle starostky Lidic Veroniky Kellerové poděkováním tehdejšímu československému a dnes českému lidu za vybudování nových Lidic nedaleko pietního území. „My jsme si uvědomili, že jsme nikdy - jako občané a ani naše babičky, maminky - nepoděkovali tenkrát československému a teď už českému lidu za vybudování obce,“ řekla. Poukázala na to, že sbírka na nové Lidice vznikla v Británii a Americe. „Vybrali velkou částku, která byla předána prezidentu Edvardu Benešovi,“ připomněla.
Nacisté Lidice vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přímo v Lidicích bylo zastřeleno 173 lidických mužů a chlapců, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Ze zhruba 500 obyvatel Lidic, kteří masakr zažili, válku přežilo jen 160 lidí. V současnosti jsou podle Kellerové naživu dvě lidické ženy, shodou okolností sestry, a 12 lidických dětí. „Některé se narodily před a některé až po tragédii,“ uvedla starostka.
Obec s 96 domy nacisté vypálili a ohořelé obvodové zdi domů nechali odstřelit. O opětném vybudování Lidic rozhodla československá vláda hned po skončení války - 6. června 1945. V létě 1947 byl 300 metrů severozápadně od původních Lidic položen základní kámen nové obce a stavba prvních lidických domů začala v květnu 1948.