Výbor podporovatelů rodin odebraných dětí podle své mluvčí, poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09) věří, že by ČR s Norskem smlouvu o vydávání dětí mohla uzavřít, návrh by se měl ale přepracovat.
Kauza Michaláková: Česko chce být účastníkem soudního sporu |
Podle prezidentova návrhu smlouvy, který představil před dvěma týdny, by děti s českým občanstvím byly v Norsku vydávány svým rodičům. Dokument má být řešením případů dětí odebíraných rodičům norskou sociální službou Barnevernet. Podle analýzy, kterou si nechal zpracovat Zaorálek, mají ale právníci ministerstva k návrhu zásadní výhrady.
Zemanův návrh je podle ministra v rozporu s některými mezinárodními smlouvami, které už ČR dříve ratifikovala. „Konkrétně je dle mého v rozporu s úmluvou o právech dítěte, protože ten návrh vůbec nezohledňuje zásadu nejlepšího zájmu dítěte,“ řekl Zaorálek na tiskové konferenci.
Do rozporu se dostává i s úmluvou o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí. „Ta přiznává v těchto ohledech pravomoc orgánům bydliště dítěte,“ uvedl Zaorálek. Další problém vidí Zaorálek i v retroaktivitě, tedy tom, že by smlouva měla platit i pro případy předcházející její ratifikaci.
Chalánková řekla, že návrh smlouvy by se musel zřejmě zásadně přepracovat. „Neznamená to, že bychom od iniciace mezistátní smlouvy odstoupili,“ řekla Chalánková. Výbor by podle ní rád podrobný popis výhrad získal, chce na ně reagovat a je připraven odborně pomoci při přípravě nového návrhu.
S návrhem smlouvy s Norskem již dříve přišel europoslanec Petr Mach (Strana svobodných občanů), Zaorálek ho tehdy označil za nepříliš použitelný. „Připadá mi, že je ten návrh totožný, alespoň jsem nezaregistroval, že by tam byly nějaké rozdíly,“ řekl Zaorálek.
Podle Machova návrhu smlouvy by stát musel odebrané děti do vlasti vydat do 90 dnů od doručení písemné žádosti se souhlasem aspoň jednoho z rodičů, sourozence či prarodiče. Žádost by podávala země, jejíž občanství děti mají. Podání by ale záviselo na zvážení příslušných úřadů. Náklady na vydání by hradila vlast dětí. Mezistátní dohoda by platila i zpětně. Vydávání by se netýkalo případů, u nichž by jeden z rodičů neměl občanství žádající země nebo nezletilý byl stíhaný či trestaný kvůli trestnému činu.
V médiích byly dosud zveřejněny dva případy, kdy norské úřady odebraly děti s českým občanstvím z péče biologických rodičů. Bratry Michalákovy odebrala sociální služba matce Evě v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. Vášně budí i kauza devítiměsíčního děvčátka, které norská sociálka odebrala české matce a norskému otci před několika týdny. Podle poslankyně TOP 09 Jitky Chalánkové, která se problémem zabývá, jsou podobné případy českých dětí v Norsku tři.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dříve k Zemanovu návrhu řekl, že sjednání podobné dohody včetně ratifikace podle něj vyžaduje léta. „V tuto chvíli si proto nedokážu představit, jak by předložení návrhu jakékoliv mezinárodní smlouvy mohlo napomoci řešení aktuálních konzulárních případů a rozdílných názorů, které s Norskem na některé otázky máme,“ sdělil premiér v lednu. Důležité podle Sobotky je, aby Norsko přistoupilo k haagské úmluvě o ochraně dětí.
