Čeští zemědělci by tak nakonec měli přijít o daleko méně finančních prostředků, než Brusel původně navrhoval, byť by se jich dotkly o rok dříve. Nejvíce se škrty původně měly dotknout farem, které dosud dostávaly z unie více než 300.000 eur ročně, tedy zhruba 7,5 milionu korun. V tomto případě měli zemědělci přijít až o 45 procent peněz z EU, které získají nad stanovenou hranici (300.000 eur).
Nyní je ovšem vše jinak. Komise pro tyto farmy v současnosti navrhuje škrty ve výši devíti procent. V případě, že berou více než 200.000 eur (zhruba pět milionů korun), by farmy přišly asi o šest procent peněz nad tuto hranici, přičemž původně se uvažovalo o čtvrtině. Farmy, které dostávají více než 100.000 eur (2,5 milionu korun), měly původně až o desetinu méně peněz nad dotační strop,
ale podle posledního návrhu to mají být jen tři procenta.
Česko by patřilo k nejpostiženějším zemím
Evropská komise navrhuje, aby se členských států, které vstoupily do EU v roce 2004, tedy i ČR, škrty týkaly již od roku 2012, namísto původně navrhovaného roku 2013. Naproti tomu ale pro ně nemá platit klasické odstupňování škrtů pro farmy. Platila by pro ně jednotná sazba tří procent pro farmy, které přijímají dotace vyšší než 5000 eur.
Zdá se, že tak zafungoval argument českých zemědělců, že by právě Česká republika patřila mezi nejpostiženější země, kdyby vstoupil v platnost původní návrh. Vzhledem k historickému vývoji a násilné kolektivizaci její zemědělství totiž tvoří především velké farmy. Škrty by se jí tak spolu například s východní částí Německa dotknuly nejvíce.
