Zemřel americký spisovatel John Updike

Zájem čtenářů i přízeň kritiky si Updike získal zejména svým druhým románem Králíku, utíkej! (1960), který je první částí volné tetralogie. Hlavní postavou románové série je Harry "Králík" Angstorm, bývalý hráč basketbalu, který se střídavými úspěchy a prohrami proplouvá životem. Zatímco první část je vylíčením atmosféry 50. let, druhý díl Králík se vrací zobrazuje bouřlivá 60. léta. K vrcholům jsou pak řazeny zbývající dvě části "králíkovské" tetralogie (Králík je bohatý a Králík na odpočinku), za něž získal Pulitzerovu cenu.

O vztazích a autobiografie
V řadě románů, stejně jako v desítkách povídek, se Updike zabývá
manželskými či mileneckými vztahy. Platí to i pro tetralogii o Králíkovi či pro povídkový soubor o manželích Mapleových (Milenci a manželé). Skandální pověst kvůli otevřenému zobrazení sexuálních vztahů si získal román Dvojice, z něhož se stal národní bestseller. Problémem manželské nevěry a rozvodu se zabýval i v románu Chceš si mě vzít?.

Významnou součástí Updikeovy románové tvorby jsou dvě autobiograficky laděné knihy o vztahu rodičů a dětí - román Kentaur (poetický obraz o vztahu syna k otci) a román O farmě (komorní příběh vztahu dospělého syna k matce). Autobiografický nádech má i sarkastický soubor povídek o spisovateli Bechovi či románová zpověď z pozdější etapy jeho tvorby Sebeuvědomění.

Updike ve svém díle propojoval tradici realistického románu s postupy modernistické prózy, což mu vyneslo označení experimentální realista. Příkladem je román Kentaur, kde spojil příběh všedního dne s průhledy do řecké mytologie, či román Čarodějky z Eastwicku.

Americké umění druhé poloviny 20. století reflektuje Updikeův román Hledej mou tvář, který je fiktivní knihou vzpomínek malířky Hope Chafetzové.

Důležitou součást Updikeovy prózy tvoří povídky, jichž napsal téměř dvě stovky a za něž obdržel řadu významných literárních cen. Z povídkových sbírek prosluly například Tytéž dveře, Holubí pírka, Olingerské povídky, Hudební škola, Muzea a ženy a další povídky, Taková dálka: Povídky o Mapleových či Po životě a další povídky.

Práce v The New Yorker
John Hoyer Updike se narodil 18. března 1932 v Shilligtonu v americké Pensylvánii (rodné město v řadě raných povídek skryl pod názvem Olinger). Po absolvování Harvardské univerzity získal roční stipendium na výtvarné akademii v britském Oxfordu. V letech 1955 až 1957 působil jako redaktor v časopise The New Yorker, kde vedle recenzí publikoval svoje první povídky.

Knižně debutoval v roce 1958 básnickou sbírkou Slepice vytesaná ze dřeva a jiná mírná stvoření, později vydal ještě několik básnických sbírek (česky například výběr Domácí biograf). Téhož roku publikoval i svůj první román Trh v chudobinci.

Updike několikrát navštívil Československo. Poprvé již v roce 1964 během cesty po zemích východní Evropy. Z návštěvy v polovině 80. let, kdy se na americké ambasádě setkal s několika spisovateli z českého disentu, čerpal inspiraci k jedné z povídek ze souboru o spisovateli Bechovi: povídka Bech co Čech. Jeho peru literárního kritika neunikla ani díla českých spisovatelů Ivana Klímy či Milana Kundery. V roce 1989 propůjčil Updikeovi americký prezident Národní medailí za umění.