Své psychologicky propracované postavy psal mnohým hercům přímo na tělo. Zemřel odpoledne v motolské nemocnici po krátké těžké nemoci.
Jiří HubačJiří Hubač se narodil 27. srpna 1929 v Praze, vystudoval elektrotechnickou průmyslovku. Do osmnácti let se věnoval hlavně sportu, pak ale prodělal tuberkulózu. Zážitky z léčení popsal v Učiteli tance (1994), v němž exceloval Martin Dejdar. Pracoval jako konstruktér, později působil jako redaktor časopisu Úřadu pro patenty a vynálezy. V roce 1960 nastoupil jako dramaturg do Československé televizi, odkud po čtrnácti letech raději odešel na volnou nohu. Za svá díla dostal řadu cen doma i v zahraničí, v roce 1999 byl zapsán do televizní Dvorany slávy, o tři roky později si odnesl Českého lva za scénář k Babímu létu. |
Začínal v 60.letech v Československé televizi jako dramaturg. Výrazného úspěchu dosáhl televizními inscenacemi Ikarův pád (1977) a Tažní ptáci (1984), které napsal pro Vladimíra Menšíka. Ten se mu za to odvděčil nezapomenutelným hereckým výkonem, do něhož promítl osobní problémy s alkoholem. Inscenace Nezralé maliny z roku 1980 byla příběhem o sjezdu abiturientů gymnázia po padesáti letech, výpovědí o síle přátelství a konfrontací lidských osudů a charakterů. V režii Františka Filipa byl snímek hereckým koncertem Miloše Nedbala, Ladislava Peška, Oty Sklenčky, Františka Filipovského a Jiřiny Šejbalové.
Po smrti scenáristy Jaroslava Dietla v polovině 80. let viděli mnozí Hubače jako jeho nástupce v seriálové tvorbě. Hubač už s Dietlem v 60. letech spolupracoval na seriálech Tři chlapi v chalupě a Eliška a její rod, nicméně on sám seriály příliš nemiloval. Přesto u diváků bodoval hned dvěma - Dobrou vodou (1983) a zejména pak Sanitkou (1984), jejíž pokračování právě podle scénáře Hubačova syna Ivana vzniká.
Zemřel scenárista Jiří Hubač
Krásných rolí se dočkali také herci v jeho posledním celovečerním filmu Babí léto (2001); excelovali v něm Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková a Stanislav Zindulka a všichni obdrželi Českého lva. Obdobně nechal Hubač zazářit Jiřinu Bohdalovou prostřednictvím slaboduché ženy ve filmu Fany (1995). Jiří Hubač se během své padesátileté kariéry věnoval také divadlu. Zdramatizoval například romány Král Krysa Jamese Clavella nebo Komu zvoní hrana od Ernesta Hemingwaye.
Člen vinohradského divadla Ilja Racek rád s Jiřím Hubačem nyní sedával npři premiérách v hledišti. "Hluboce jsem si ho vážil, měl jsem ho moc rád a je to pro mě velice smutná zpráva. Je to ztráta pro celé české divadlo i televizi, protože odešel autor špičkových kvalit a vynikající člověk," řekl Racek.
S pohnutím přijala smutnou zprávu Jiřina Jirásková. "Je to pro mě strašná rána. Kdykoli se mi stalo něco hezkého či ošklivého, vždy jsem to chtěla říci právě jemu. Je to ztráta, která postihla celou kulturní veřejnost. Takových autorů bohužel moc není, takových lidí znám na prstech jedné ruky. Kdykoli jsem dostávala nějakou cenu, předával mi ji on, či prostě u toho byl," řekla herečka.
'Velká ztráta pro českou kulturu'
Podle ní tento vzdělaný autor klamal tělem. "Byl to moc pěknej mužskej a člověk měl pocit, že tady bude ještě dvacet let," dodala Jirásková, pro kterou Hubač napsal například roli v televizní inscenaci Zámek v Čechách, která k autorovým osmdesátinám vyšla na DVD. Strhující příběh plný nepřátelství, zášti, slabosti, ale i oddanosti, lásky a cti se odehrává za totality. Po deseti letech se z vyhnanství vrací bývalá majitelka panství, aby na rodném zámku oslavila sedmdesátiny. Jen na televizní obrazovce ho zhlédly čtyři miliony diváků.
Ministr kultury Jiří Besser za TOP 09 Hubačův skon komentoval slovy, že je to další letošní velká ztráta pro českou kulturu. S velkou lítostí přijal zprávu o úmrtí vynikajícího scenáristy také stínový ministr kultury za ČSSD Vítězslav Jandák.
