Mezi místa, kterými Mannheimer během nacistické vlády prošel, patřil Terezín, Osvětim-Březinka, Osvětim, Varšava, Dachau, Allach-Karlsfeld a Mühldorf-Mettenheim.
Židovský spisovatel a malíř, který se narodil v Novém Jičíně na severní Moravě, byl stále poměrně aktivní a přednášel o osudu více než šesti milionů zavražděných Židů.
Mannheimer v důsledku holokaustu přišel o téměř celou rodinu, což na něj mělo značný vliv. Po pádu Třetí říše zasvětil svůj život popisu hrůz, které zažil. Stal se také vedoucím představitelem komunity bývalých vězňů nacistického koncentračního tábora Dachau.
Max #Mannheimer ist im Alter von 96 Jahren gestorben - #Holocaust und Kampf gegen das Vergessen haben ihn geprägt https://t.co/ZnpjnF3HXQ
— ZDF heute (@ZDFheute) 24. září 2016
V rámci loňské vzpomínkové ceremonie u příležitosti 70. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora Dachau americkou armádou, Mannheimer vyjádřil obavy z nového nárůstu rasismu a antisemitismu v Evropě.
„Nejste zodpovědní za to, co se stalo. Ale za to, aby se to nestalo znovu, již ano,“ prohlásil Mannheimer při jedné z diskuzí se studenty.
V roce 2012 dostal Mannheimer sudetoněmeckou Evropskou cenu Karla IV. za připomínání minulého bezpráví.
Německá kancléřka a šéfka CDU Angela Merkelová v sobotu Mannheimera ocenila za jeho úsilí o zachování holokaustu v živé paměti. „Dlužíme mu dík,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Bavorský premiér a předseda CSU Horst Seehofer označil Mannheimerovu smrt za bolestivou ztrátu. „Bude nám všem chybět,“ prohlásil.
Představitelé Zelených Katrin Göringová-Eckardtová a Anton Hofreiter zdůraznili, že Mannheimer byl důležitým svědkem nacistických zločinů. „Je naší úlohou udržet vzpomínky na hrůzy nacistického režimu živé,“ uvedla pověřenkyně německé vlády pro kulturu Monika Grüttersová.
