Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zemřel komunista Miroslav Štěpán, bývalý člen ÚV KSČ

Lidé

  13:06aktualizováno  14:36
PRAHA - Ve věku nedožitých 69 let po krátké těžké nemoci zemřel bývalý člen ÚV KSČ a vedoucí tajemník pražské KSČ Miroslav Štěpán. ČTK to potvrdil zdroj blízký rodině s tím, že Štěpán byl začátkem roku hospitalizován a zhruba před dvěma týdny propuštěn.

Miroslav Štěpán na snímku ze 14. listopadu 2013 při křtu svojí knihy "Můj život v sametu aneb zrada přišla z Kremlu". foto: ČTK

Dlouholetý komunistický funkcionář se v roce 1988 stal členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa a členem předsednictva ÚV KSČ.

Při listopadové revoluci v roce 1989 se nechvalně proslavil projevem v pražské továrně ČKD, kde označil demonstranty za děti a po pobouření dělníků musel projev předčasně ukončit.

Soudruh Štěpán v areálu ČKD Praha vypískán dělníky (23.11.1989)

Koncem listopadu 1989 musel Štěpán rezignovat na své funkce, začátkem prosince pak i na poslanecký mandát ve Federálním shromáždění.

V roce 1990 byl pak odsouzen ke dvěma a půl letům vězení za to, že dal v říjnu 1988 pokyn použít proti účastníkům protirežimní demonstrace vodní děla a granáty se slzným plynem. Po odpykání poloviny trestu byl propuštěn.

Štěpán se pak dál věnoval politice, s Komunistickou stranou Čech a Moravy se ale rozešel. Založil vlastní komunistickou stranu. Neúspěšně kandidoval do Senátu. Věnoval se i podnikání a snažil se i psát. Vyšla mu knížka Můj život v sametu aneb Zrada přichází z Kremlu či Zpověď vězně sametové revoluce.

Miroslav Štěpán patřil k negativním postavám listopadu 1989

  • Komunistický funkcionář Miroslav Štěpán byl v listopadu 1989 jedním z nejviditelnějších symbolů moci, kterou svrhla sametová revoluce. Jako tehdejší předseda pražského městského výboru KSČ se koncem 80. let podílel na represích proti protirežimních demonstrantům, jako jeden z mála byl za to potrestán. Po propuštění z vězení podnikal a marně se pokoušel znovu prosadit v politice v čele vlastní strany.
  • Štěpán stanul v čele pražských komunistů v dubnu 1988, kdy se zároveň stal jedním ze členů Ústředního výboru KSČ. Patřil k zastáncům tvrdšího přístupu k sílícím opozičním skupinám, což dával najevo i veřejně. "Republiku si rozvracet nedáme," vyslovil například v říjnu 1988 při oficiálních oslavách 80. výročí vzniku Československa varování lidem, kteří se chystali na režimem nepovolené demonstrace. Během nich tehdejší Veřejná bezpečnost zasáhla v Praze velmi brutálně.
  • Bezprostředně po událostech na Národní třídě se Štěpán obhajoval postup komunistického vedení. Na jeho slova o tom, že patnáctileté děti nebudou rozhodovat o odchodu vlády a prezidenta, ale dělníci na setkání v ČKD reagovali pískotem a slogan "Na Štěpána bez Štěpána" se stal jedním z nejznámějších hesel listopadové revoluce. Dříve nejmocnější muž hlavního města nakonec 25. listopadu 1989 rezignoval na stranické funkce. Pouhý měsíc poté se pak ocitl ve vazbě.
  • Miroslav Štěpán byl původně stíhán kvůli své roli při potlačení demonstrace 17. listopadu 1989 či příkazu vyvážet účastníky Palachova týdne z ledna 1989 daleko za Prahu. Soudy jej ale nakonec potrestaly za zneužití pravomoci veřejného činitele kvůli pokynu k zásahu proti demonstrantům 28. října 1988. Původně mu soud v červenci 1990 vyměřil čtyři roky vězení, odvolací Městský soud v Praze ale trest snížil na dva a půl roku. Z vězení byl Štěpán podmínečně propuštěn v říjnu 1991.
  • Komunistické myšlenky Miroslav Štěpán nikdy neopustil, přestože jej "rodná strana" dvakrát vyloučila. Poprvé musel opustit řady KSČ 7. prosince 1989, v září 1992 se nicméně stal členem následovnické Komunistické strany Čech a Moravy. Vydržel v ní ovšem pouze necelý rok. Ve straně vedl konzervativní platformu "Za socialismus v KSČM", kvůli údajnému porušování stanov jej ale v březnu 1993 vyloučili, exkomunikaci potvrdil i sjezd KSČM v červnu 1993.
  • V polovině 90. let Štěpán založil a vedl politický subjekt, který působil pod názvy Komunistická strana Československa a Strana československých komunistů. S touto ultralevicovou stranou kandidoval do Parlamentu, ve sněmovních ani senátních volbách ale neuspěl. Ve straně Štěpán spolupracoval mimo jiné s bývalým agentem StB Ludvíkem Zifčák, který sehrál mrtvého studenta na Národní třídě, po roce 2000 se spolu nepohodli. V poslední dekádě se pak Štěpán z veřejného života stáhl.
  • Aktivní politice přitom věnoval rodák z Loun (narodil se 5. srpna 1945) celou předlistopadovou kariéru. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou a získal titul kandidáta věd na VŠE, kromě krátkého působení ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky (1968-1969) ale pracoval jen jako funkcionář. V KSČ byl od svých 20 let a na počátku normalizace začal zvolna stoupat vzhůru. Řadu let Štěpán například působil ve vedení Socialistického svazu mládeže, mj. vedl pražskou organizaci (1974-1977).
  • Od roku 1976 byl 13 let poslancem, nejprve České národní rady a od roku 1981 Federálního shromáždění, devět let také vedl Mezinárodní svaz studentstva (1977-1986). Vrchol Štěpánovy kariéry přišel po roce 1986, kdy se dostal do nejužšího vedení pražské městské organizace KSČ. Kontakty, které získal během let na špičce komunistické hierarchie, dokázal Miroslav Štěpán využít i po svém pádu. Podnikal v ekonomickém poradenství a stále měl dobré kontakty v Rusku.
Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!