Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

V Praze zemřel muž, který jako první na světě žil půl roku bez srdce

Lidé

  7:48aktualizováno  11:14
PRAHA - První pacient na světě, který žil bez srdce jen s unikátní pumpou v těle, v sobotu nad ránem zemřel. Příčinou bylo selhání jater. Řekl to přednosta kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Jan Pirk, který se svým týmem muži nemocný srdeční sval s nádorem v dubnu odoperoval a nahradil ho přístrojem.

Jakub Halík žije už 148 dní bez srdce. foto: ČTK

S ním sedmatřicetiletý hasič Jakub Halík žil zhruba 200 dní a čekal na transplantaci. Tu by podle Pirka v budoucnu mohlo do určité míry nahradit právě mechanické srdce.

"Ta čerpadla byla krásně přihojená, nebyla tam žádná infekce, vypadalo to perfektně. V tom příčina nebyla. Je to škoda, že se nedočkal srdíčka, když byl v tak dobrém stavu. Bohužel tak to ale je," řekl Pirk. Příčinou úmrtí, o němž informovaly deníky Aha! a Blesk, bylo podle Pirka selhání jater. "Nevíme proč. Odpověď na to, co se v játrech událo, budeme mít asi za tři týdny, až je vyšetříme mikroskopicky," upřesnil šéf kardiocentra.

Halík žil se dvěma čerpadly místo srdce od 3. dubna. Metodu před Pirkovým týmem zkusili jen lékaři v americkém Houstonu, kde je jedno z nejlepších kardiocenter na světě. Jejich pacient po sedmi dnech zemřel. Čeští doktoři postup zdokonalili. Mechanické podpory pro nemocné používají už léta. Vždy je ale používali jen místo levé strany srdce, aby se nemocný dočkal transplantace. Teď dvě pumpy spojili. Museli je ale přesně sladit, což trvalo při operaci několik hodin. Z levé srdeční komory se pohání krev do celého těla, je tedy potřeba větší výkon.

Mechanická srdce možná jsou budoucnost, říká Pirk

O unikátní operaci a pacientovi bude Pirk v prosinci přednášet na světovém kongresu v Německu. Nevyloučil, že by právě mechanická "srdce" mohla v budoucnu transplantace nahradit. "Všechno se strašně vyvíjí. První kardiostimulátor, který byl udělaný ve Švédsku, byl velký jako velká lednice. Dneska je menší než krabička od sirek. Totéž se týká čerpadel. Vyvíjejí se další nové typy, takže to (náhrada srdce) není vyloučeno," podotkl Pirk.

Připomněl, že první člověk po transplantaci srdce v Jihoafrické republice v roce 1967 žil 12 dní. "Dnes máme pacienta, který žije od roku 1984 a pořád se těší dobrému zdraví. Druhý běhá maratony," dodal profesor. Jednou z cest by mohly být i kmenové buňky, z nichž by možná jednou vědci mohli "vypěstovat" náhradu orgánů. "V kardiologii je to čistě v laboratorních podmínkách, mechanické podpory jsou dál," uvedl Pirk.

PŘIPOMEŇTE SI:

Už dřív řekl, že rozhodování o unikátním voperování dvou čerpadel místo srdce nebylo jednoduché. Byla to totiž "světová premiéra". Konečné slovo nechali lékaři na pacientovi. Halík koncem srpna novinářům řekl, že jinou šanci neměl. Věděl, že s nádorem v srdci by dlouho nepřežil. "Já jsem se rozhodl, že prostě budu bojovat," uvedl tehdy Halík. V nemocnici se zotavoval, chodil na procházky a posiloval. S sebou musel jen stále nosit tašku s bateriemi, které jeho srdeční pumpy poháněly.

Autoři: ,