Ve věku 88 let náhle zemřel přední český dirigent a hudební pedagog Jiří Stárek, který patřil mezi žáky Karla Ančerla a Václava Talicha. Spolupracoval s řadou renomovaných orchestrů v zahraničí i v tuzemsku. ČTK informaci o jeho úmrtí potvrdil Šimon Kaňka, ředitel Karlovarského symfonického orchestru, kde Stárek v posledních letech působil jako čestný šéfdirigent.
"Je to obrovská ztráta ... Bude to velice hořká zpráva pro celý orchestr," uvedl Kaňka. Stárkův skon byl podle něj náhlý. V pátek 30. září měl dirigovat Dvořákův koncert pro violoncello. Měl to být závěrečný koncert festivalu Dvořákův karlovarský podzim, dodal ředitel orchestru.
Stárek se narodil 13. července 1923. V roce 1952 absolvoval obor dirigování na Akademii múzických umění. V letech 1952 až 1953 dirigoval plzeňský rozhlasový orchestr a dalších 15 let Symfonický orchestr Československého rozhlasu. Od roku 1964 byl jeho šéfdirigentem. Byl rovněž vedoucím komorního souboru Collegium musicum Pragense.
Její pastorkyně i Evžen Oněgin
V roce 1968 emigroval. Poté mimo jiné spolupracoval s různými německými a britskými rozhlasovými orchestry a dalšími hudebními tělesy. Pracoval rovněž v USA a v Norsku, jehož král Olaf mu v 80. letech minulého století dal za úkol vždy dva měsíce na jaře a na podzim pomáhat při vzdělávání všech významných norských orchestrů. Vyučoval i v Německu, kde byl 11 let děkanem Vysoké hudební školy ve Frankfurtu nad Mohanem.
Po pádu komunismu pracoval Stárek opět v Česku. V letech 1996 až 1997 byl šéfdirigentem Státní opery Praha. Na této scéně mimo jiné nastudoval operní a baletní představení Janáčkovy Její pastorkyně, Wagnerova Lohengrina a Čajkovského Evžena Oněgina. Od roku 2003 byl šéfdirigentem Karlovarského symfonického orchestru, později s tímto tělesem spolupracoval jako čestný šéfdirigent.
V roce 1997 obdržel za svoji práci Cenu České hudební rady za rok 1996. V dubnu 2008 mu tehdejší ministr kultury Václav Jehlička předal medaili Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury.
