Podle jeho blízkého přítele a spolupracovníka, režiséra Vladimíra
Křižanovo dílo:scénáře k filmům a televizním inscenacím: |
Michálek s ním mluvil naposledy včera: "Jiří měl rozepsanou knihu, byly to jeho vzpomínky na osmdesátá a devadesátá léta. Znal jsem z toho části a musím říct, že to bylo vynikající. Žádné relativizování, žádné na jedné straně, na druhé straně, ale tvrdě, přímo, bez pentlení a vykrucování. Takový, jaký byl."
Řekli o KřižanoviBývalý prezident Václav Havel: "Náhlým odchodem Jiřího Křižana jsem hluboce zasažen, protože jsme byli velmi dobří kamarádi. Od jara 1989 patřil mezi mé nejbližší spolupracovníky, spoluorganizoval petici Několik vět, byl v nejužším vedení Občanského fóra a velmi mi pomáhal ve funkci poradce na Pražském hradě. Česká společnost přichází o možná méně nápadnou, ale svébytnou osobnost s pevnými postoji" |
Křižan napsal scénáře ke třinácti realizovaným filmům. Dva z nich zvítězily na MFF Karlovy Vary: Signum laudis, za který odmítl převzít Státní cenu Klementa Gottwalda, a Stíny horkého léta. Dále napsal scénář k filmu Tichá bolest. Jeho film Je třeba zabít Sekala získal deset Českých lvů včetně scenáristického.
Napsal také předlohy k Televizním seriálům Na lavici obžalovaných Justice a Záchranáři. Před sedmi lety získal 1. cenu Sazky za nerealizovaný scénář Britský pas. V 70. letech publikoval pod pseudonymem Jan Beran v Nizozemsku a ve Švédsku román Exercities.
Křižan psal zejména dobrodružné, tragické a baladicky zabarvené příběhy, v nichž se zabýval závažnými tématy mezilidských vztahů. Existenciálních otázek se dotýkají i jeho komorní psychologická dramata ze současnosti.
V druhé polovině osmdesátých letech se Křižan ocitl na 'černé listině': tehdy se začínal politicky angažovat mimo oficiální proud. Nepatřil sice ke klasickým disidentům, ale byl jedním z prvních, kdo vstupoval do prostoru, kam se "legální" umělci do té doby neodvažovali. V lednu 1989 patřil k iniciátorům petice za propuštění Václava Havla. Spolu s Václavem Havlem a Alexandrem Vondrou spoluautorem petice Několik vět a po listopadu 1989 zakládajícím členem Občanského fóra.
Po zvolení Václava Havla prezidentem se stal Křižan jeho poradcem. Po volbách v červnu 1992 byl náměstkem ministra vnitra. V lednu 1995 se vrátil k práci filmového scenáristy. Přednášel na pražské FAMU. Více než před deseti lety se odstěhoval do valašské vesnice Branky, kde se staral o rodinný les.
Jiří KřižanNarodil 26. října 1941 ve Valašském Meziříčí. Jeho otec, majitel velké pily, byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za 'velezradu' a v roce 1951 popraven. Křižan byl tři měsíce před maturitou vyloučen z gymnázia kvůli hanlivé básničce na úmrtí prezidenta Zápotockého. Pracoval v ostravských dolech a vystřídal mnoho dalších zaměstnání. V roce 1965 začal jako externí posluchač studovat scenáristiku na FAMU. Současně se živil jako technický redaktor deníku Mladá fronta. Od poloviny 70. let byl scenáristou. Působil také v dabingu, upravoval české verze filmů. Nejčastěji spolupracoval se Zdenkem Sirovým a Martinem Hollým a později s Vladimírem Michálkem. V listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum a do roku 1992 působil jako poradce prezidenta Havla pro vnitropolitické otázky. Později zastával funkci náměstka ministra vnitra. V roce 1995 opustil politiku a vrátil se ke scenáristické profesi. |