14. října 2010 10:32, aktualizováno  12:10 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Zemřel scenárista Jiří Křižan. 'Nebyl usoužený dědek', říká režisér Michálek

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Jiří Křižan.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Křižan. | foto: Lidové noviny
PRAHA Ve věku nedožitých 69 let náhle zemřel filmový scenárista a bývalý poradce prezidenta Václava Havla Jiří Křižan. Napsal scénář Stínů horkého léta a Je třeba zabít Sekala. Letos kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny za TOP 09 ve Zlínském kraji.

Podle jeho blízkého přítele a spolupracovníka, režiséra Vladimíra

Křižanovo dílo:

scénáře k filmům a televizním inscenacím:

Horký vzduch (1965)
Sedm havranů (1967)
Stíny horkého léta (1977)
Signum laudis (1980)
Cesta na jihozápad (1989)
Tichá bolest (1990)
Je třeba zabít Sekala (1998)
Pokoj v duši (2009)

Na lavici obžalovaných Justice (TV seriál, 1999)
Záchranáři (TV seriál, 2003)
O rodičích a dětech (2008)

Michálka, se kterým natočil jeden z nejlepších filmů 90. let Je třeba zabít Sekala, zemřel Jiří Křižan včera večer, pravděpodobně na infarkt. "Žil naplno, nešetřil se. Vím, že byl unavený a asi i přepracovaný. Ale v žádném případě to nebyl usoužený dědek. Smrt po něm sekla, když stál pěkně zpříma a rovně, jak bylo jeho zvykem."

Michálek s ním mluvil naposledy včera: "Jiří měl rozepsanou knihu, byly to jeho vzpomínky na osmdesátá a devadesátá léta. Znal jsem z toho části a musím říct, že to bylo vynikající. Žádné relativizování, žádné na jedné straně, na druhé straně, ale tvrdě, přímo, bez pentlení a vykrucování. Takový, jaký byl."

Řekli o Křižanovi

Václav HavelBývalý prezident Václav Havel: "Náhlým odchodem Jiřího Křižana jsem hluboce zasažen, protože jsme byli velmi dobří kamarádi. Od jara 1989 patřil mezi mé nejbližší spolupracovníky, spoluorganizoval petici Několik vět, byl v nejužším vedení Občanského fóra a velmi mi pomáhal ve funkci poradce na Pražském hradě. Česká společnost přichází o možná méně nápadnou, ale svébytnou osobnost s pevnými postoji"

Ministr obrany Alexandr Vondra.Ministr obrany Alexandr Vondra: "Odešel můj kamarád a jeden z mně nejbližších lidí z přelomového roku 1989. Bez něj by petice Několik vět nebyla nikdy tak úspěšná. Jirkovi Křižanovi zabili komunisti tátu, takže věděl s kým máme tu čest. Byl to frajer, kovboj, prima chlap.  Takových je v naší zemi bohužel málo. Teď jich je zase o jednoho méně."

Producent Jaroslav Bouček: "Byl to skvělý člověk, nejlepší scenárista, se kterým jsem se setkal. Byl to můj kamarád. Film Je třeba zabít Sekala je nejlepším a nejúspěšnějším českým filmem v novodobé historii, který asi dlouho překonaný nebude a určitě bude ve zlatém fondu české kinematografie."

Jiří StránskýSpisovatel, scénárista, dramatik a překladatel Jiří Stránský:
"Navzdory tomu, že jsme se občas dobře zhádali, jsme s Jiřím Křižanem byli dlouhá léta dobrými přáteli (na rozdíl od jiných, co se hned mají za nepřátele). Potkali jsme se za totáče v dabingu, kde (i díky jemu, ale i J.K.Sýkorovi) jsem si jako překladatel cizojazyčných německých a anglických dialogů vylepšoval poměrně chudý rodinný rozpočet. Byl taky (navzdory věkovému rozdílu) mým učitelem scenáristiky jeho druhu - té drsné, s ničím se nemazlící. Proto se mi - když se o tom dozvěděl - nabídl na Zdivočelou zemi. Jemu jsem podepsal Několik vět i petici na propuštění V.H. Když jsem se v roce 1992 stal prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu, zavolal mi, že teď by měl náš PEN usilovat o propuštění persekuovaných spisovatelů s nejméně stejným úsilím, jako to dělaly svobodné PEN kluby v čase, kdy našim spisovatelům bolševik šlapal na krk (abych alespoň něco z Jiřího ocitoval). Když odešel z vnitra na moravskou chalupu, už jsme se moc nepotkávali, ale když už se tak stalo, byli jsme moc rádi, že jsme alespoň na chvíli spolu. I když jsme se zase kvůli něčemu zhádali. Divte se, s naší zkušeností! Kdepak - Jirka Křižan tu někde kolem zůstává. Aby i dál všichni, co chtějí naši nedávnou minulost zamatlávat tlustou černou čárou nebo jinak způsobit hromadnou ztrátu paměti, měli špatné svědomí. Moc špatné svědomí."

Křižan napsal scénáře ke třinácti realizovaným filmům. Dva z nich zvítězily na MFF Karlovy Vary: Signum laudis, za který odmítl převzít Státní cenu Klementa Gottwalda, a Stíny horkého léta. Dále napsal scénář k filmu Tichá bolest. Jeho film Je třeba zabít Sekala získal deset Českých lvů včetně scenáristického.

Napsal také předlohy k Televizním seriálům Na lavici obžalovaných Justice a Záchranáři. Před sedmi lety získal 1. cenu Sazky za nerealizovaný scénář Britský pas. V 70. letech publikoval pod pseudonymem Jan Beran v Nizozemsku a ve Švédsku román Exercities.



Křižan psal zejména dobrodružné, tragické a baladicky zabarvené příběhy, v nichž se zabýval závažnými tématy mezilidských vztahů. Existenciálních otázek se dotýkají i jeho komorní psychologická dramata ze současnosti.

V druhé polovině osmdesátých letech se Křižan ocitl na 'černé listině': tehdy se začínal politicky angažovat mimo oficiální proud. Nepatřil sice ke klasickým disidentům, ale byl jedním z prvních, kdo vstupoval do prostoru, kam se "legální" umělci do té doby neodvažovali.  V lednu 1989 patřil k iniciátorům petice za propuštění Václava Havla. Spolu s Václavem Havlem a Alexandrem Vondrou spoluautorem petice Několik vět a po listopadu 1989 zakládajícím členem Občanského fóra.

Po zvolení Václava Havla prezidentem se stal Křižan jeho poradcem. Po volbách v červnu 1992 byl náměstkem ministra vnitra. V lednu 1995 se vrátil k práci filmového scenáristy. Přednášel na pražské FAMU. Více než před deseti lety se odstěhoval do valašské vesnice Branky, kde se staral o rodinný les.

Jiří Křižan

Jiří Křižan na fotografii z roku 2007.Narodil 26. října 1941 ve Valašském Meziříčí. Jeho otec, majitel velké pily, byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za 'velezradu' a v roce 1951 popraven. Křižan byl tři měsíce před maturitou vyloučen z gymnázia kvůli hanlivé básničce na úmrtí prezidenta Zápotockého. Pracoval v ostravských dolech a vystřídal mnoho dalších zaměstnání. V roce 1965 začal jako externí posluchač studovat scenáristiku na FAMU. Současně se živil jako technický redaktor deníku Mladá fronta. Od poloviny 70. let byl scenáristou. Působil také v dabingu, upravoval české verze filmů. Nejčastěji spolupracoval se Zdenkem Sirovým a Martinem Hollým a později s Vladimírem Michálkem.

V listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum a do roku 1992 působil jako poradce prezidenta Havla pro vnitropolitické otázky. Později zastával funkci náměstka ministra vnitra. V roce 1995 opustil politiku a vrátil se ke scenáristické profesi. 

V letošních volbách do Poslanecké sněmovny byl jako bezpartijní na kandidátce TOP 09 na Zlínsku, mandát však nezískal.

Lidovky.cz, Jiří Peňás, ČTK, gluGabriela Kolinová (Lukáčová)
  • 4Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz