2. července 2016 21:45 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Zemřel spisovatel a nositel Nobelovy
ceny Elie Wiesel, bylo mu 87 let

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Elie Wiesel  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Elie Wiesel | foto:  Viktor Chlad, Lidové noviny
JERUZALÉM  Ve věku 87 let v sobotu zemřel známý židovský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel, který prošel nacistickými koncentračními tábory v Osvětimi a v Buchenwaldu. O jeho úmrtí informovala izraelská média a kancelář jeruzalémského památníku Jad vašem.

„Jad vašem truchlí nad odchodem přeživšího holokaustu Elieho Wiesela, laureáta Nobelovy ceny, proslulého autora,“ uvedl památník na internetové sociální síti twitter.

Wiesel vydal na čtyři desítky románů, povídkových sbírek a esejů, z nichž se většina točí kolem holokaustu a otázky, proč k němu došlo a jak s takovým otřesným zážitkem lze žít. Wiesel, který se narodil v židovské chasidské komunitě na severu Rumunska, byl v patnácti letech i se svou rodinou zařazen do transportu. Z rodiny přežil pouze on a dvě jeho starší sestry. Matka a třetí sestra zahynuly v Osvětimi, otec, se kterým dlouho společně snášel útrapy táborů smrti, zemřel během takzvaného pochodu smrti do Buchenwaldu.

Nobelova cena za mír

V češtině začaly vycházet Wieselovy knihy až po pádu komunismu. V českém překladu vyšly například populární knihy Bible: Postavy a příběhy a Talmud: portréty a legendy, dále kniha rozhovorů Zlo a exil, vzpomínkový Návrat do Sighetu, Noc, Pátý syn, Příběhy proti smutku, Příběhy o naději nebo Příběhy o důvěře.

V roce 1986 dostal Wiesel za své aktivity Nobelovu cenu za mír a poté založil společně se svou ženou Marion, se kterou mají syna Elishu, Nadaci Elieho Wiesela pro lidstvo.

Je držitelem i řady dalších prestižních cen a společně s bývalým českým prezidentem Václavem Havlem, který ho nazval „ztělesněným svědomím lidstva“, inicioval vznik pražského Fóra 2000.

Wiesel několikrát navštívil ČR. Poprvé se na české půdě ocitl v lednu 1945 v nákladním vlaku, který mířil z Osvětimi do Buchenwaldu a na krátkou dobu se zastavil v Praze.

Elie Wiesel

  • Elie Wiesel prošel nacistickými tábory v Osvětimi a Buchenwaldu a holokaust se stal jeho životním i tvůrčím tématem. Wieselem holokaust otřásl a zranil jeho víru. Nepřestával se ptát, proč bůh všechnu tu hrůzu dopustil. Na boha však nezanevřel a celý život se snažil bojovat proti tomu, aby se hrůzy podobné holokaustu nikdy neopakovaly. Za největší nebezpečí považoval tento filozof lhostejnost a zapomínání.
  • Klíčovým momentem Wieselovy náboženské krize byla poprava malého chlapce v Osvětimi, během které jeden z jeho spoluvězňů pronesl: "Tady umírá bůh." "Byl jsem rozhněvaný, protestoval jsem. Ale pocházím z hodně religiózního prostředí a zcela boha zavrhnout jsem nemohl. Souhlasím ale s těmi, kdo pokládají za nemožné po Osvětimi mluvit o bohu," vzpomínal. Wiesel se ale současně ptal, kde bylo lidstvo, kde byla kultura: "Jak může týž člověk obdivovat Beethovenovu hudbu, a přitom zabíjet děti?" Byl to právě Elie Wiesel, kdo jako první použil termín holokaust - původně řecký výraz pro zápalnou oběť - v přeneseném významu "zničení ohněm" či "úplné zničení". "Psal jsem tenkrát esej věnovaný religióznímu tématu, o Abrahamovi, o tom, jak ho bůh vyzval, aby mu přinesl zápalnou oběť, svého syna Izáka. Cítil jsem v tu chvíli, že slovo holokaust dobře vyjadřuje to, čím Židé prošli za druhé světové války," řekl jednou.
  • Wiesel se však nezabýval pouze holokaustem. V minulosti obhajoval tento vášnivý bojovník za lidská práva a stoupenec Izraele věc sovětských a etiopských Židů, nikaragujských indiánů, v Argentině zmizelých kambodžských uprchlíků, Kurdů, obětí apartheidu a hladomoru v Africe či zajatců v bývalé Jugoslávii.
  • Wiesel se narodil v židovské chasidské komunitě 20. září 1928 v transylvánském Sighetu na severu Rumunska. V patnácti letech byla jeho rodina zařazena do transportu a Wiesel prošel koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Z rodiny přežil pouze on a dvě jeho starší sestry. Matka a třetí sestra zahynuly v Osvětimi, otec, se kterým dlouho společně snášel útrapy táborů smrti, zemřel během takzvaného pochodu smrti do Buchenwaldu.
  • Po osvobození Buchenwaldu odjel Wiesel do Francie, která nabídla sirotkům azyl v židovských domovech. Na Sorbonně vystudoval filozofii a pracoval jako novinář. První knihu popisující jeho zkušenost z táborů publikoval pod názvem Noc (La Nuit) v roce 1958, velký vliv na něj mělo setkání s Françoisem Mauriacem, který k ní napsal předmluvu. V jedné ze svých nejslavnějších knih se zaměřil především na zásadní momenty, v nichž se ve vyhlazovacích táborech rozhodovalo o životě a smrti, nebo které pro něj byly významné ve vztahu k otci a ve víře v boha.
  • Po vzniku židovského státu odjel Wiesel do Izraele, ale prvotní nadšení vystřídalo rozčarování z toho, že Izrael odmítá přijmout zkušenost diaspory. Vrátil se do Francie a v 50. letech byl dopisovatelem izraelských, francouzských a amerických novin. O své tragické zkušenosti psal i v jidiš. V roce 1955 odjel do Spojených států a v roce 1963 získal americké občanství. Poté působil jako profesor filozofie a náboženství na newyorské a bostonské univerzitě.
  • Celkem vydal na čtyři desítky románů, povídkových sbírek a esejů, z nichž se většina točí kolem holokaustu. Wiesel stále řešil otázku, proč se to muselo stát a jak s takovým otřesným zážitkem lze vůbec žít. V češtině začaly vycházet jeho knihy až po pádu komunismu. V českém překladu vyšly například populární knihy Bible: Postavy a příběhy a Talmud: portréty a legendy, dále kniha rozhovorů Zlo a exil, vzpomínkový Návrat do Sighetu, Noc, Pátý syn, Příběhy proti smutku, Příběhy o naději nebo Příběhy o důvěře.
  • Velkou pozornost také vyvolala jeho divadelní hra Šamhorodský proces (Soud nad Bohem). Nápad pro tuto hru, v níž haličtí Židé soudí boha po pogromu za to, že dopouští zlo, se zrodil po zážitku z nezvyklého "soudu", kterého byl Wiesel svědkem v koncentračním táboře a o kterém napsal: "Tři rabíni - všichni vzdělaní a zbožní muži - se jednoho zimního večera rozhodli obvinit boha za to, že dovolil, aby jeho děti byly masakrovány." V roce 1986 dostal Wiesel za své aktivity Nobelovu cenu za mír a poté založil společně se svou ženou Marion, se kterou měli syna Elishu, Nadaci Elieho Wiesela pro lidstvo. Byl držitelem i řady dalších prestižních cen a společně s bývalým českým prezidentem Václavem Havlem, který ho nazval "ztělesněným svědomím lidstva", inicioval vznik pražského Fóra 2000.
  • Když jej v roce 1978 jmenoval tehdejší americký prezident Jimmy Carter předsedou Prezidentské komise pro otázky holokaustu, Wiesel řekl, že jejím cílem je uchování paměti, "protože zapomenout znamená zabít všechny oběti podruhé".

ČTK
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz