Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Zemřel spisovatel Ludvík Kundera. Bylo mu 90 let

Lidé

  10:33aktualizováno  18:45
Ve věku 90 let zemřel po krátké nemoci publicista, spisovatel a překladatel Ludvík Kundera, bratranec Milana Kundery. Zprávu LN potvrdil režisér Břetislav Rychlík. Ludvík Kundera byl známý jako básník, dramatik, editor díla Františka Halase a překladatel německé literatury. V říjnu loňského roku získal Cenu Jaroslava Seiferta.

Cena Jaroslava Seiferta - Ludvík Kundera foto: Ondřej Němec, Lidové noviny

"Ludvíka Kundery jsem si velmi vážil jako spisovatele i jako překladatele. Odchází s ním kus české duchovní historie," sdělil dramatik, spisovatel a bývalý prezident Václav Havel.

V poslední době byl Kundera v péči lékařů. Přítel rodiny Rychlík řekl, že se Kunderovo zdraví zhoršilo na jaře, od té doby prodělal několik operací. "Od jedné z operací byl v umělém spánku, lékaři jej již neprobudili," řekl Rychlík.

"Ludvík Kundera odešel v požehnaném věku a v tomto smyslu jsme měli štěstí, že jsme se mohli z jeho přítomnosti těšit relativně dlouho. Jeho originální a nezaměnitelný styl psaní a celkový lidský odkaz jeho osobnosti tady s námi zůstane už napořád," řekl ministr kultury Jiří Besser. Dodal, že přesto je Kunderova ztráta svým způsobem nenahraditelná.

Tvorba Ludvíka Kundery je spjata s avantgardními směry, především surrealismem. V roce 1996 obdržel Kundera Státní cenu za překladatelské dílo. Mezi autory, které překládal, patří Hans Arp, Georg Trakl, Gottfried Benn, Bertolt Brecht či Alfred Kubin.

Jako autor pak Ludvík Kundera nejvíce proslul divadelními hrami Totální kuropění a Labyrint světa a lusthauz srdce, editorsky zpracoval pětisvazkové Dílo Františka Halase a také v roce 1999 vydal monografii František Halas. Od roku 1990 Ludvík Kundera příležitostně přednášel na univerzitách v Česku i zahraničí.

Ludvík Kundera na snímku z roku 2001.

'Není dne bez řádky'
Ludvík Kundera byl literárně aktivní i v posledních letech. V loňském roce vydal dvě sbírky Onde a Sny též, dokončoval také výbor z básnických překladů Kolkolem. "Stále pro mně platí, že není dne bez řádky. Pořád mě něco vábí," řekl Kundera, když loni přebíral Cenu Jaroslava Seiferta.

"Byla to osobnost neobyčejně širokého záběru, vskutku renesanční člověk - básník, ale i znalec výtvarného umění a dobrý výtvarník a vynikající překladatel," řekl ředitel Památníku písemnictví na Moravě Vojen Drlík. V památníku v Rajhradě na Brněnsku do konce září trvá výstava o Kunderovi.

Na autora vzpomínal i Daniel Dvořák, ředitel Národního divadla Brno, kde  "Je to historicky jedna z nejvýznamnějších osobností, které kdy s Mahenovou činohrou spolupracovaly. Vnímáme to jako velkou ztrátu pro celou kulturní sféru, nejen pro naše divadlo," řekl.

Kundera vstoupil do literatury již během druhé světové války jako součást společenství autorů, z něhož pak vznikla surrealistická Skupina Ra. Po válce pracoval v redakci časopisu Blok, deníku Rovnost a Hosta do domu, na konci 60. let pak byl dramaturgem Státního divadla v Brně.

Ludvík Kundera

Kundera se narodil 22. března 1920 v Brně, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (UK) v Praze a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po roce 1945 se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistické Skupiny Ra, redaktorem časopisu Blok a pracovníkem brněnské pobočky Svazu československých spisovatelů. Svou knižní prvotinu, básnickou sbírku Konstantina, vydal roku 1946.

V letech 1968 až 1970 působil jako dramaturg Mahenova divadla v Brně. Za normalizace nesměl publikovat, literatuře se věnoval i nadále, například pod pseudonymem překládal německou poezii. Jako historik se vedle Halase zaměřoval zejména na dadaistu Hanse Arpa a Bertolda Brechta.

V roce 2002 převzal na lipském mezinárodním knižním veletrhu Cenu za celoživotní dílo oceňující přínos ke zprostředkovávání české a německé literatury. V roce 2007 mu prezident Václav Klaus udělil státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Loni získal jednu z nejvýznamnějších tuzemských literárních poct - Cenu Jaroslava Seiferta udílenou Nadací Charty 77.

Zdroj: ČTK

Autoři: , , ,