Dagmar Klímová nebyla jen badatelem kritického a bystrého úsudku, ale také činorodým terénním pracovníkem. Jejím přínosem jsou jak teoretické práce, tak důležité sběry lidové slovesnosti, např. z archaického Horňácka nebo z průmyslového Kladenska.
Ve svém díle zdůrazňovala, že lidová vyprávění nejsou jen zapsaným textem, ale živým organizmem, který se mění podle účastníků a příležitostí vypravěčských besed. Jejich studium pomáhá poznat, jak funguje lidská mysl i společnost.
Druhý domov
Dagmar Klímová (roz. Rychnová) se narodila a celý život prožila v Praze. Jejím druhým domovem se však stala obec Javorník na úpatí Bílých Karpat, kam r. 1947 odjela jako studentka národopisu na terénní výzkum. S rodinou, kterou měla zkoumat, navázala tak hluboký vztah, že prakticky přešla mezi její členy a z folkloristky Klímové se stala "Dana od Kudělků".
Pobyt na Horňácku se ukázal jako zásadní pro další odborné směřování a vyústil v řadu prací, v nichž autorka popsala život lidového vyprávění ve svém přirozeném prostředí.
Stejně jako v případě bydliště neměnila Dagmar Klímová ani pracoviště. V letech 1950–1983 působila v Etnologickém ústavu AV ČR, kde získala doktorský titul (PhDr., 1950) a hodnost kandidáta věd (CSc., 1961).
Balady a pohádky
Mezi témata, jimiž se zabývala, patří pověsti a balady o tureckých válkách z moravsko-slovenského pomezí, démonické bytosti z pověstí (zajímavé studie, doprovázené autentickými pověstmi o vodníkovi, hadovi a o domácím duchu – skřítkovi, dodnes jediné svého druhu), stylizace pohádek K. J. Erbena, vyprávění v období národního obrození či katalogy lidových pověstí a pohádek.
Inspirací pro tvorbu Dagmar Klímové se stalo i harmonické manželství s Josefem Klímou, asyrologem a historikem klínopisného práva Předního východu. Manželé Klímovi spolupracovali také na poli vědy. Dagmar díky svému manželovi obohatila své srovnávací práce o poznatky ze starověkého Orientu a vytvořila kresby pro populárně-naučné knihy svého manžela. Josef pak propůjčil manželce své jméno, když psala přes zákaz svého vedení hesla pro světoznámou německou příručku Encyklopedie pohádky.
Hobit i Harry Potter
Kromě folklorních vyprávění zaujal Dagmar Klímovou i žánr fantasy literatury. V r. 1983 napsala článek folkloristických postřehů k Hobitovi J. R. R. Tolkiena, o mnoho let později zapáleně četla např. Harryho Pottera. Ostatně jedna z posledních knih, kterou si dr. Klímová nechala i poté, co se v posledním období svého života zbavila celé knihovny, byl Percy Jackson – Zloděj blesku R. Riordana.
Poslední rozloučení s Dagmar Klímovou proběhlo 12. března ve strašnickém krematoriu v pravém poledni. Dr. Klímová se tak připojila ke konferenci, kterou v nebi pořádají téměř všichni naši folkloristé.
