Fialková zemřela nečekaně v budově české ambasády v Tiraně. Českou republiku v Albánii zastupovala od září 2007.
Nebyla to její první diplomatická mise, před tím působila v letech 1990-1994 jako velvyslankyně v Polsku. V polovině 90. let byla dva roky osobní tajemnicí prezidenta Václava Havla.
Filaková pocházela z disidentské rodiny Němcových, v roce 1977 podepsala Chartu 77 a poté byla zbavena možnosti dokončit studium.
Pracovala jako zahradnice v Botanické zahradě v Praze, prodavačka v antikvariátu, sanitářka v několika nemocnicích. Účastnila se aktivit Česko-polské Solidarity a Hnutí občanské sebeobrany. Jako pozorovatelka se účastnila procesů s disidenty a podávala o nich zprávy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Mnohokrát byla krátkodobě vězněna.
Fialková po převratu vstoupila do služeb ministerstva zahraničních věcí, kde pracovala na různých postech, vystudovala práva.
Za zásluhy o rozvoj česko-polských vztahů ji prezident Polské republiky Lech Walesa vyznamenal Komandérským křížem Řádu zásluhy Polské republiky.
