12. března 2014 16:46, aktualizováno  20:26 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Zemřela Věra Chytilová, první dáma
českého filmu. Bylo jí 85 let

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Věra Chytilová při rozhovoru v roce 2005. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Věra Chytilová při rozhovoru v roce 2005. | foto: Lidové noviny
PRAHA Ve věku 85 let zemřela ve středu v Praze první dáma českého filmu Věra Chytilová. Oznámila to její rodina, která jí byla doma nablízku.

Její filmy, plné satirické nadsázky, nelítostně odrážejí stav společnosti a mezilidských vztahů. I když její porevoluční snímky nedosáhly takového uznání jako díla z předchozích let, i v nich dostála své pověsti kritické, filozofující a provokující autorky.

Kombinování hraného a dokumentárního přístupu je pro její tvorbu stejně typické jako experimentování s výtvarnou stylizací a neúnavně kritický pohled na společnost. Podílela se na povídkových Perličkách na dně, i v zahraničí se proslavila provokativními Sedmikráskami.

Měla obrovitý smysl pro humor, říká herec Donutil

"Setkal jsem se s jednou z největších režisérek, které kdy tato země měla," řekl ČTK herec Miroslav Donutil, kterého Chytilová do svých filmů často obsazovala. "Byla to žena, která měla obrovský smysl pro humor, ale i dokonalý smysl pro řád, jakkoliv to tak nevypadalo. Vždy si dokázala podmínky pro natáčení připravit takové, jaké sama potřebovala a o kterých byla přesvědčena, že vedou k úspěchu," dodal.

Podle něj měli ti, kteří s ní přišli do styku, dvojí možnost: buď se jí podřídit, věřit jí a mít úspěch, či poukazovat na to, že její jednání jim nevyhovuje. "Měl jsem ji rád, mám ji rád a nikdy na ni nezapomenu," řekl Donutil.

"Tato zpráva mě hluboce zasáhla. Český film opouští člověk, který ho tak moc poznamenal a obohatil. A navíc povznesl do výšin i na mezinárodním poli. Taková osobnost už se asi jen tak nenajde," řekl režisér Václav Marhoul.

Smělé začátky

Věra Chytilová se narodila 2. února 1929 v Ostravě. Dva roky studovala architekturu v Brně. Během praxe v Praze, když si přivydělávala jako modelka na veletrhu, si jí všiml na přehlídce scenárista Jiří Brdečka, který hledal dvorní dámy pro film Císařův pekař - Pekařův císař. Při natáčení tohoto snímku se Chytilová zamilovala nejen do svého prvního manžela, fotografa Karla Ludwiga, ale hlavně do filmu. Posléze pracovala jako klapka na Barrandově a pak se přihlásila na FAMU, kde v letech 1957 až 1962 vystudovala režii.

Věra Chytilová a její druhý manžel, kameraman Jaroslav Kučera.

Věra Chytilová, jedna z tváří filmové vlny 60. let minulého století.

Věra Chytilová v roce 2006.

Upoutala už svými školními filmy Strop a Pytel blech. Za svůj dlouhometrážní debut O něčem jiném, vyprávějící osudy dvou žen, získala cenu festivalu v německém Mannheimu. V roce 1965 zfilmovala s bývalými spolužáky z FAMU (Jiří Menzel, Evald Schorm, Jaromil Jireš, Jan Němec) soubor Hrabalových povídek Perličky na dně (povídku Automat Svět) a rok nato excelovala se slavnými Sedmikráskami, které vzešly z její spolupráce s kameramanem (a jejím druhým manželem) Jaroslavem Kučerou a scenáristkou Ester Krumbachovou.

Jsem jako utržená z řetězu

Rozhovor LN s režisérkou Věrou Chytilovou z roku 2009. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

LN Že v Ostravě uspořádali retrospektivu právě vám, není náhoda: slavila jste letos velké jubileum a všude se o vás psalo. Přimělo vás to taky k bilancování, nebo vás ta pozornost spíš otravuje?
Nebilancuju. Koukám se dopředu. Místo Němcové realitky.

LN Jak to tedy vypadá s vaším vysněným projektem o Boženě Němcové?
Ten už asi nezvládnu. Je to velké, teď se to zase o rok odložilo. Už jsem měla hotové obsazení i obhlídky, ale všechno se zase změnilo. Necítím, že bych k tomu ještě měla sílu. Navíc už o Němcové nedávno vznikl jeden německý film a mně se zdá, že ta látka už je osahaná. Všichni si přitom libovali, jaký výborný scénář jsem napsala. Dělala jsem na něm rok ve sklepě, aby mě děti nechaly pracovat. Je to takový oblouk jejího života a jejího emancipačního usilování. Němcová viděla dopředu, snažila se uchovávat si autonomii i přes to, že tehdy byla jiná doba a jiné mravy, dovolovala si, co si některé ženské nedovolí ani dneska. V zápase o ten film se odehrál velký kus mého života. Už mi umřely celé generace hereček. Jediná já jsem zůstala.

Éra hořkých komedií

Uprostřed práce na filmu Ovoce stromů rajských jíme v roce 1968 ji zastihla sovětská okupace; poté co tento film předělala na metaforu o zradě, následovala nucená přestávka. Až v roce 1976 natočila další film - hořkou komedii Hra o jablko, s Dagmar Bláhovou a Jiřím Menzelem v hlavní roli. Velký úspěch u diváků měl i komediálně laděný příběh stárnoucího elegána Faunovo velmi pozdní odpoledne s vynikajícím výkonem Leoše Suchařípy.

Herce Boleslava Polívku si Chytilová vybrala do několika filmů - Kalamita, Šašek a královna, Dědictví aneb Kurvahošigutntag (nedávno mělo premiéru volné pokračování snímku, na kterém se již Chytilová nepodílela) a Vyhnání z ráje. Kritiku společnosti a odlidštěných vztahů si vzala na paškál i v satiře Panelstory aneb Jak se rodí sídliště (1979). Originálně poetickou komedii, která se změní v mrazivé drama - Kopytem sem, kopytem tam - natočila v roce 1988 s divadlem Sklep. Jejím posledním celovečerním filmem byla hořká komedie Hezké chvilky bez záruky (2006).

Z druhého manželství měla Chytilová dceru a syna - Tereza Kučerová je výtvarnice a herečka (například Kopytem sem, kopytem tam, Pražská pětka či Mazaný Filip) a Štěpán Kučera kameraman (Návrat idiota či Pasti, pasti, pastičky pod režijním vedením své matky). Štěpán Kučera stál za kamerou i u dokumentu Cesta, který o Chytilové natočila Jasmina Blaževičová.

Kritizovala chabou morálku ve společnosti

Chytilová byla držitelkou řady cen, včetně francouzského Řádu za umění a literaturu, Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu či státní medaile Za zásluhy.

V posledních letech se tato filmařka věnovala více dokumentární tvorbě. Vadilo jí, že se svět příliš nezměnil ani po pádu komunismu, že stále chybí soucit, morálka stojí na okraji zájmu společnosti. Když Chytilová vzpomínala na minulý režim, upozornila, že neměla problémy s mocí, to ona měla problémy s ní, upozornila ve své autorizované biografii z roku 2010.

Přehled nejvýznamnějších filmů Věry Chytilové

  • 2006 - Hezké chvilky bez záruky 
  • 2001 - Vyhnání z ráje 
  • 1998 - Pasti, pasti, pastičky 
  • 1992 - Dědictví aneb Kurvahošigutntág 
  • 1991 - Mí Pražané mi rozumějí 
  • 1988 - Kopytem sem, kopytem tam 
  • 1987 - Šašek a královna 
  • 1986 - Vlčí bouda 
  • 1983 - Faunovo velmi pozdní odpoledne 
  • 1981 - Kalamita 
  • 1979 - Panelstory aneb Jak se rodí sídliště 
  • 1976 - Hra o jablko 
  • 1971 - Kamarádi (TV film) 
  • 1969 - Ovoce stromů rajských jíme 
  • 1966 - Sedmikrásky 
  • 1965 - Perličky na dně 
  • 1963 - O něčem jiném 
  • 1962 - Pytel blech 
  • 1961 - Strop (studentský film)
  • 1960 - Kočičina (studentský film)
Lidovky.cz, ČTK
  • 6Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz