Žena v krajské politice zůstává na jižní Moravě ohroženým druhem. Statisticky by zástupkyně něžnějšího pohlaví mohly být před volbami do krajského zastupitelstva spokojeny: Počet politicky angažovaných žen stoupá. Jenže: většina jich kandiduje na nevolitelných místech, tady „do počtu“.
Radikální feministky, nebo slepice
Podle odborníků se v politice objevuje vůči ženám nepřímá diskriminace. „Například osud Petry Buzkové dokázal, že ženy v politice stále nemají na růžích ustláno. A není jich tolik, kterým by se chtělo ty bariéry překonávat, Zkusí-li se více prosadit, obvykle jsou brány jako radikální feministky, nebo slepice,“ míní spolupracovnice pro gender problematiku Hnutí Nesehnutí Kateřina Plesková.
Skeptický k tomu, že by se situace v blízké budoucnosti výrazně zlepšila, je i politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity. „Když se procento žen v politice po dvě desetiletí nezvyšuje, v dohledné době ke změně nedojde. A i kdyby se zavedly nějaké kvóty, možná by numericky stoupla procenta, ale efekt nějakého ženského prvku v politice by to nepřineslo,“ soudí politolog.
Zatímco při prvních krajských volbách v roce 2000 zaujal tehdy ještě Brněnský kraj v podílu žen na kandidátkách páté místo mezi třinácti regiony, o čtyři roky později to byla šestá příčka a dnes už je na osmé pozici. „Žena to v politice nemá jednoduché, prostředí je tvrdé. Přiznejme si, muž politik přijde domů, má obvykle navařeno, uklizeno, nažehleno. Já to včera dělala do půlnoci,“ poznamenala krajská radní Marie Cacková, která je dvojkou na lidovecké kandidátce. Ale také jedinou ženou, kterou v KDU-ČSL zařadili do první desítky kandidátů.
Nejnižší podíl žen má ODS
S podílem žen klesl i počet tradičních zastánců jejich poměrného zastoupení ze Strany zelených. Ti sice do svého čela postavili ženu, vydavatelku Kateřinu Dubskou, ale předchozí téměř padesátiprocentní podíl nedodrželi, a podíl žen na kandidátce klesl dokonce pod třetinu. „Podstatné ale je, že v čele kandidátky jsme udrželi střídání, což jiné strany nemají,“ podotkla Dubská. Zda bude výhodou, že je mezi největšími stranami jedinou kandidátkou na post hejtmanky, se nedá odhadnout. „Možná se najdou tací, kteří budou chtít podpořit ženu, ale obvykle se spíše volí politické strany než osobnosti,“ odhaduje Plesková.
Kromě zelených si ženu daly do čela další dvě z celkem 18 kandidátek. V obou případech jde o na politické scéně málo výrazné subjekty – za Dělnickou stranu kandiduje Simona Skoumalová a za Dohodu pro jižní Moravu Anna Haisová.
Z pětice stran zastoupených v krajském zastupitelstvu má nejnižší podíl žen ODS. Je jich jen o něco víc než deset procent, téměř polovina toho, co bylo před čtyřmi lety. Přesto ani jejich nejvýše postavená politička, náměstkyně hejtmana Anna Procházková, by nebyla pro nějaké limity. „Byly by to pro ženy spíše dehonestující. Vím o spoustě žen, které se angažují na radnicích, kde jsou výsledky práce viditelnější a hlavně jsou blíže k domovu. Z vlastní zkušenosti vím, že například s malými dětmi by politiku moc dělat nešlo,“ dodává. S tím souhlasí i Kateřina Plesková: „Politika se dá s rodinným životem skloubit jen obtížně. A krajské volby, to už je téměř vysoká politika.“
Politolog Kopeček ale poukazuje, že jižní Morava ve srovnání s ostatními regiony České republiky nijak nevybočuje. Nejvyšší podíl žen kandiduje v Libereckém kraji, v součtu přesně třetina.
Radikální feministky, nebo slepice
Podle odborníků se v politice objevuje vůči ženám nepřímá diskriminace. „Například osud Petry Buzkové dokázal, že ženy v politice stále nemají na růžích ustláno. A není jich tolik, kterým by se chtělo ty bariéry překonávat, Zkusí-li se více prosadit, obvykle jsou brány jako radikální feministky, nebo slepice,“ míní spolupracovnice pro gender problematiku Hnutí Nesehnutí Kateřina Plesková.
Skeptický k tomu, že by se situace v blízké budoucnosti výrazně zlepšila, je i politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity. „Když se procento žen v politice po dvě desetiletí nezvyšuje, v dohledné době ke změně nedojde. A i kdyby se zavedly nějaké kvóty, možná by numericky stoupla procenta, ale efekt nějakého ženského prvku v politice by to nepřineslo,“ soudí politolog.
Zatímco při prvních krajských volbách v roce 2000 zaujal tehdy ještě Brněnský kraj v podílu žen na kandidátkách páté místo mezi třinácti regiony, o čtyři roky později to byla šestá příčka a dnes už je na osmé pozici. „Žena to v politice nemá jednoduché, prostředí je tvrdé. Přiznejme si, muž politik přijde domů, má obvykle navařeno, uklizeno, nažehleno. Já to včera dělala do půlnoci,“ poznamenala krajská radní Marie Cacková, která je dvojkou na lidovecké kandidátce. Ale také jedinou ženou, kterou v KDU-ČSL zařadili do první desítky kandidátů.
Nejnižší podíl žen má ODS
S podílem žen klesl i počet tradičních zastánců jejich poměrného zastoupení ze Strany zelených. Ti sice do svého čela postavili ženu, vydavatelku Kateřinu Dubskou, ale předchozí téměř padesátiprocentní podíl nedodrželi, a podíl žen na kandidátce klesl dokonce pod třetinu. „Podstatné ale je, že v čele kandidátky jsme udrželi střídání, což jiné strany nemají,“ podotkla Dubská. Zda bude výhodou, že je mezi největšími stranami jedinou kandidátkou na post hejtmanky, se nedá odhadnout. „Možná se najdou tací, kteří budou chtít podpořit ženu, ale obvykle se spíše volí politické strany než osobnosti,“ odhaduje Plesková.
Kromě zelených si ženu daly do čela další dvě z celkem 18 kandidátek. V obou případech jde o na politické scéně málo výrazné subjekty – za Dělnickou stranu kandiduje Simona Skoumalová a za Dohodu pro jižní Moravu Anna Haisová.
Z pětice stran zastoupených v krajském zastupitelstvu má nejnižší podíl žen ODS. Je jich jen o něco víc než deset procent, téměř polovina toho, co bylo před čtyřmi lety. Přesto ani jejich nejvýše postavená politička, náměstkyně hejtmana Anna Procházková, by nebyla pro nějaké limity. „Byly by to pro ženy spíše dehonestující. Vím o spoustě žen, které se angažují na radnicích, kde jsou výsledky práce viditelnější a hlavně jsou blíže k domovu. Z vlastní zkušenosti vím, že například s malými dětmi by politiku moc dělat nešlo,“ dodává. S tím souhlasí i Kateřina Plesková: „Politika se dá s rodinným životem skloubit jen obtížně. A krajské volby, to už je téměř vysoká politika.“
Politolog Kopeček ale poukazuje, že jižní Morava ve srovnání s ostatními regiony České republiky nijak nevybočuje. Nejvyšší podíl žen kandiduje v Libereckém kraji, v součtu přesně třetina.
