Na stole bylo 18 chodů a u něj 240 strávníků. Servírovala se masa mnoha tvorů, takže seznam připomínal popis zoologické zahrady, píše agentura AP.
Organizátoři si myslí, že je na čase, aby si lidé uvědomili, že košer není jenom kuřecí polévka s knedlíčky. Seznam potravin, které Židé jedli v minulosti, je velmi dlouhý, a tuto 2500 let starou tradici je třeba uchovat.
"Máme velmi bohatou tradici košer jídel, ale dnes převládá obchodní hledisko, takže se dává přednost tomu, co je levné a rychle roste," řekl jeden z organizátorů Ari Greenspan.
Biblické předpisy o tom, co Židé smějí a nesmějí jíst, zahrnují černou listinu zakázaných potravin. Je na ní maso vepřů, supů a bezšupinatých ryb.
Pstruh je košer, krab ne
Zatímco hovězí košer je, vepřové nikoli. Pstruh se jí, krab ne. Věřící židé tato pravidla dodržují do písmene, ale zřejmě by je nenapadlo nahradit běžné hovězí nebo kuřecí maso rovněž dovoleným masem z bažanta či vodního buvola.
Zubař Greenspan a rabín Ari Zivotofsky se věnují podrobnému zkoumání košer kuchyně dlouho. Oběma je 47 let a poprvé se sešli jako mladíci v náboženské škole u Jeruzaléma. Naučili se, jak má vypadat rituální porážka, a pochopili, že znalosti o masu židům povoleném jsou v ohrožení, jelikož pamětníci umírají a tradici odnášejí s sebou. Například pravidla správného zabití drůbeže se předávají výhradně ústní tradicí a vysvětlit je může jen ten, kdo při takové porážce osobně byl, tvrdí Greenspan.
Když se někdo nepostará o kontinuitu této praxe, mohlo by to se slepicemi dopadnout podobně jako s pávy. Páv byl jedním z 30 jiných druhů zobrazen ve 150 let staré italské knize povoleného ptactva, ale dnes už nikdo nemůže dosvědčit, jak má správně jeho porážka vypadat. Takže páv z dnešního košer jídelníčku zmizel.
Kobylky jedí hlavně v Jemenu
Greenspan a Zivotofsky se vydali do světa. Navštívili 40 zemí, setkali se se stárnoucími znalci košer porážek a byli při pojídání kobylek, jež milují hlavně židé v Jemenu.
Nabyté znalosti přivezli zpět do Izraele a 22. července uspořádali obří a rozmanitou hostinu. Na talířích byl vrabec i holub, maso z jelena i opečený los nebo grilované kraví vemeno. Dále ve skořici naložený bažant přivezený z Říma. Zubař a rabín dokonce našli v Alžírsku, Francii a Izraeli tři řezníky, kteří si pamatovali, jak správně zabít perličku.
Při hostině byli rabíni a učenci a ke každému chodu podali vyčerpávající výklad. Nekonečné debaty se vedly o náležitosti některých zvířat, například mečouna, který se také servíroval.
Zivotofsky ho na rozdíl od ostatních odmítl jíst, protože podle jednoho rabína, který žil v 16. století, má tato ryba šupiny, jenom dokud je ve vodě. Po vytažení jí spadnou.
Účastníci gastronomického setkání se postarali i o navrácení některých druhů zpět na košer menu. Zpět je například parmička eufratská, jíž je biblická šibuta. V Jeruzalémě byla na stole také. Byla z Turecka a podávala se jako smažený rybí karbanátek.
S kobylkami to málem dopadlo špatně. "Nechali jsme si je pro tento účel v Izraeli vypěstovat. Ale přišla horka a všechny zhynuly. Dostali jsme se do úzkých," popisoval drama Greenspan. Pak se ale organizátoři dopátrali, že v Británii existuje pracoviště zabývající se chovem hmyzu. Greenspan zavolal svému bratranci v Británii a ten kobylky přivezl do Izraele v kufru. A při hostině byly velkým hitem.
Účetní Gadi Levin jedné hnědé kobylce utrhl nožičky a zakousl se do křupavého tělíčka. Rychle osmažené a doplněné sojovou omáčkou jsou prý velmi lahodné.
