Žije české sklo? Nový Bor nenechal nikoho na pochybách

Mezinárodní sklářské sympozium v Novém Boru

Nový Bor se začátkem října na několik dnů proměnil v kosmopolitní sklářskou metropoli. Sjelo se sem 70 výtvarníků a designérů z dvaceti zemí světa, kterým desítka místních firem poskytla své prostory a špičkové řemeslníky, aby tu společně před zraky diváků ztvárnili svoje nápady a návrhy. A také se účastnili diskuzí, přednášek a setkání, „protože skláři jsou jedna velká rodina“, jak o sobě často tvrdí.

Sběratelé, Roubíček i Matragi

Svá díla letos přijeli vytvořit do Nového Boru známí čeští výtvarníci jako Bořek Šípek, Rony Plesl nebo Jiří Šuhájek, ale i množství zahraničních hostů zvučných jmen, například Arnout Visser z Holandska, Davide Salvadore z Itálie nebo Peter Layton z Velké Británie. Příležitost tvořit a setkat se s přáteli si nenechal ujít ani René Roubíček, legenda českého sklářského umění nebo mladý sklářský mág Martin Janecký, který pracuje a učí v USA, modeluje tam unikátní skleněné sochy a ve svých třiceti letech je již ve světě uznávaným umělcem. Příležitost tvořit s profesionály letos dostali i studenti, protože součástí sympozia byla i studentská sekce, ve které svá díla tvořilo dvacet zástupců z pěti škol a pěti vysokoškolských ateliérů.

České sklo je v zahraničí stále pojem a čeští skláři jsou vyhledávání pro svoje skvělé řemeslo. Proč s nimi zahraniční designéři tak rádi spolupracují? „Protože jsou prostě nejlepší, ovládají všechny techniky, jsou flexibilní a kreativní, dobře se s nimi dělá“, shrnula to Barbara Nanning, přední holandská designérka, která s novoborskými skláři spolupracuje již 13 let a v  Novém Boru tráví pravidelně několik měsíců v roce. To potvrdila i Blanka Matragi, známá oděvní výtvarnice, o které se ale možná tolik neví, že vystudovala nejprve sklářskou školu a dělá na zakázku i lustry, skleněné objekty a vlastní autorské sklo. „Jsem nadšená z toho, jak jsou místní skláři šikovní“, rozplývala se. V rámci sympozia vytvořila Matragi s místními skláři dvoje skleněné šaty, jedny pro sklářské muzeum a druhé pro  svoji současnou expozici v Obecním domě v Praze.

Mezinárodní sklářské sympozium v Novém Boru

Sklářské sympozium bylo nabito tvořivou energií a příjemnou přátelskou atmosférou. Podle organizátorů bylo jeho ambicí nejen přilákat sklářské profesionály, ale také zaujmout širokou veřejnost. Dokázat, že fenomém českého skla stále žije. „Je vidět, že lidé mají o české sklo zájem a rozumí mu“, řekl Jaromír Dvořák, starosta Nového Boru a současně ředitel sympozia. „Místní obyvatelé vnímají sklo jako poklad zdejšího regionu“, zdůraznil.

Nestihli jste sympozium? Nevadí, navštivte výstavu

Jedenácté sklářské sympozium je tedy již minulostí a na příští si budeme muset počkat další 3 roky. „Ozvěny toho letošního ale budou znít v Novém Boru ještě dlouho“, potvrdila  Alena Forgáčová, sekretářka letošního ročníku. Do konce roku budou výsledky sympozia vystaveny ve sklářském muzeu v Novém Boru a vybraná díla se potom stanou i součástí nově budované sbírky IGS. Ta původní, z uplynulých sympozií, bude k vidění v novém muzeu sklářského umění v Sázavě, které se má otevírat v roce 2014. Novoborská radnice chce část skleněných objektů vystavit i venku. V areálu bývalého letního kina zde totiž vzniká projekt „Skleněná zahrada.“

Blanka Matragi a skleněné šaty

Do konce řijna bude k vidění i exteriérová expozice velkoformátových fotografií z názvem „Zrozeno v ohni“, která zachycuje umělecká díla vytvořená v průběhu minulých ročníků. Trvalou připomínkou tohoto sklářského svátku pak zůstane skleněná figurální skulptura holandského designéra Hanse van Bentema, která ačkoliv v mnohých může vytvářet spíše asociace s nějakým mimozemšťanem a vzbuzuje rozporuplné reakce, otevírá jako anděl svou náruč všem, kdo přijíždějí do Nového Boru.