Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zika v Nikaragui: ignorace vládních nařízení a rozdíly mezi městem a vesnicí

Svět

  6:00
MANAGUA - Nikaragua zatím nepatří mezi země, ve kterých by úřady plošně varovaly před virem zika. Přesto tamní vláda už sepsala seznam opatření, jak proti viru zika bojovat. Místní si však s předpisy hlavu příliš nelámou.

Stříkáníá proti komárům na hranicích Nikaragui foto: Kateřina Golasovská, Lidovky.cz

V rukou třímám pas a rozhlížím se po imigračním úřadu, abych mohla přejít hranici mezi Kostarikou a Nikaraguou. Silné slunce pálí do zátylku, poslední láhev vody jsem vypila před dvěma hodinami. Sem tam zafouká od moře vítr, se kterým se do bezcelní zóny dostane podivný chemický zápach.

Kubánský prezident Castro nasadí do boje proti viru zika armádu

Úřednice hbitě otevře můj pas, tlustou paží do něj ledabyle otiskne hranaté razítko. Schvácená třicetistupňovým vedrem odcházím od okénka, přede mnou hraniční přejezd pro auta a kamiony, vzdálené věci vidím rozmazaně, obrysy vozidel se vpíjí do husté mlhy kolem vysoké brány. Málo jsem pila, mám nejspíš úpal, říkám si. Přibližuji se k dopravnímu přejezdu, vedle něj je chodník - pěší přechod do Nikaragui.

Jeden z oblaků mlhy se pomalu rozplývá, stoupá nahoru k ostrému slunci. Za ním se rýsuje postava malého muže v modré kombinéze, rukou v bílé rukavici mává na další auto, ať popojede, následuje další oblak mlhy. Kolem něj poskakují další muži. Všichni mají na hlavách plynové masky, na ramenech se jim houpou velká „vykuřovadla“. Prokličkuji mezi auty, zkouším nevdechovat zapáchající opar. „Proti komárům,” odpoví mi na otázku jeden z pracujících, „proti zice,” dodává, abych měla jasno.

Stříkáníá proti komárům na hranicích Nikaragui
Lékárna Praga ze San Juan del Sur

Projdu hranicí, jsem oficiálně v Nikaragui, v zemi, kde berou virus zika daleko zodpovědněji než v Panamě, myslím si. Otáčím se a ještě pozoruji muže při práci. Auta projíždí jako na běžícím páse. Vykuřovací proces vypadá následovně: řidič vystoupí z auta nebo kamionu, celník se přiblíží a foukne do auta obláček kouře. Důkladnost však nepřehání.

Papež reaguje na ziku. ‚Interrupce je zločin, antikoncepce je menší zlo‘

Jak lidé v Nikaragui vnímají zákeřný virus, mi o pár hodin později přibližuje pomocnice v jednom z hostelů ve vesničce San Juan del Sur Javiera Gonzálesová. “Každou sezonu nás ohrožuje něco, jednou to je horečka dengue, podruhé například chukungunya. Nemoc přijde a zase odejde, lidé to tady neřeší a co vím, zika netrápí ani těhotné ženy, kdyby lidé tady měli řešit každou nemoc, zblázní se,” popisuje mi myšlení místních lidí.

Přitakám a převyprávím jí svůj zážitek s vykuřováním aut na hranicích. “Ano, o tom vím,” říká a připravuje pro hosty vajíčka k snídani. „Vláda vydala nějaké pokyny, málokdo je tady však dodržuje,” dodává. A mně začíná být jasné, proč modří mužíci strojem připomínající vysavač nevykouřili pečlivě každou část vozidel a neobtěžovali se například ani otevřít kufr auta.

Virus zika v Panamě: předražený repelent a nezodpovědné budoucí matky

Její slova mi o pár hodin později potvrdí i zaměstnankyně jedné z místních lékáren. „Vláda tady například nechává zdarma očkovat vakcíny proti žluté zimnici. Kdyby její aplikaci zpoplatnila, lidé by se očkovat nenechali a virus by se mohl nebezpečně rozšířit. Lidé tady ziku moc neřeší, repelenty kupují především turisté,“ tvrdí.

Při cestě v autobuse ulicemi Granady se naskytne zvláštní podívaná. U vchodů do malých příbytků připomínající garáže u paneláků, tvoří šestičlenná rodina žijící ve dvou místnostech této budky špalír. Z domečku vychází kouř, hned za ním muž v maskáčovém oblečení, na rameni se mu houpe vykuřovadlo. Rodina mu děkuje a na zápraží čeká, až se dým rozplyne a oni budou moct vejít do domu zamést všechny mrtvé komáry a jiný hmyz.

Virus zika už je v Austrálii, nakazily se dvě těhotné cestovatelky

Přímo v Granadě mě upoutá lékárna s názvem Praga. Kromě vysvětlení, že farmacie má spojitost s pražským Jezulátkem, mi lékárnice Gladis Miranda vyvrací, že ziku zde řeší jen turisté a vláda. „Repelenty se zde prodávají daleko více, chodí pro ně jak turisté, tak místní, zejména těhotné ženy, někteří si je skupují ve velkém, aby měli všichni členové rodiny ochranný postřik,“ vysvětluje a ukazuje na plnou poličku s repelenty. Může se tak zdát, že ve větších nikaragujských městech jsou lidé daleko obezřetnější než třeba v Panamě. A to i přes to, že jde o podstatně chudší národ, v němž více než 29 procent obyvatel žije v extrémní chudobě.

Jak se snaží proti zice bránit ženy v očekávání, mi vypráví přímo jedna z nich v místním supermarketu. Juana Urbinová se v obchodu stavila především pro pár lahví balené vody. „Mám strach, všechny těhotné ženy tady mají strach. Repelent si sice nekupuji, ale piji pouze balenou vodu, používám moskytiéru do oken a snažím se vyhýbat místům, kde se vyskytují komáři,“ popsala, jak jí virus změnil život.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...