Živel ale určitě nespadl jen tak z nebe. V magazínech, jako byly například britský Face či Wired nebo americký Raygun a řada dalších, je možné rozpoznat podobné okouzlení z fenoménu let devadesátých, který by se dal jedním slovem nazvat kyberpunk. Na světlo světa se draly nové technologie a s nimi novodobí guruové, kteří začali šířit své teze po síti.
Je nutné si uvědomit, že tou dobou byl v České republice počítač, natož pak připojení k síti spíše zbožným přáním, ale právě časopisy jako Živel pomáhaly otevírat oči nevědoucím. Ve dvojce Živlu je přes celostránkovou černobílou fotografii liščí hlavy citát Maurice Maeterlincka: Nikdy nezapomínejme, že část dnešního neznáma se stane zítřejším známem. S odstupem času si myslím, že je to ta emblematická věta, která přesně vystihuje snahu Živlu ve všech následujících 28 vydaných číslech.
Témata vždy procházela napříč oblastmi - přes muziku, filozofii, design, sociologii či vědu... A o kom a o čem se psalo? Jen letmo a spíše ilustrativní namátkou: Bruce Sterling, Luděk Sobota, William Gibson, Pedofilie, Shamen, Adbusters, Blumfeld, Louis de Funés, Kryptoanarchie, Felix da Housecat atd.
U zrodu magazínu stáli zejména kybordi: boss Ivan Adamovič, Petr Krejzek aka Morten, L. P. Fish a později redakci o další rozměr obohatil Michal Nanoru. Právě Mortena jsem se ptal na skladbu živlovských textů: „Živel ve svých počátcích byl synonymem technoptimismu počátku 90. let. Ve své podstatě to byla papírová sublimace témat postmodernismu. Zajímavé pro nás bylo míšení úhlu pohledu na popkulturu.“
Nebylo ani takovým překvapením, když jsem si doma na podlahu vyskládal všechna čísla Živlu a jal se listovat, že se mi před očima začaly míhat módní trendy a vizuální schválnosti přelomu devadesátek, které jsou dnes spíše k pousmání.
V prvních číslech dominuje ještě doznívající dekonstrukce, se vším tím vrstvením, ňahňáním a kombinováním roztodivných abeced, špikovaná až umanutou rukodělnou kybersnahou - vše pěkně bez počítačů. Ale právě odvaha riskovat, snaha experimentovat a hledat jiný pohled je tím, co ze Živlu dýchá i s odstupem více jak patnácti let.
Měl jsem také rád, jak se zejména v prvních číslech zacházelo s logem časopisu. Bylo sice obsahově neměnné, ale jeho formální zpracování se uzpůsobovalo tématu čísla (tvar náhodně rozlité rtuti či naopak na kost obnažená přísná síť neomylného 3D programu, nebo jen motiv zasutých dětských her a nepřesných nahodilostí.
Je velmi důležité zmínit roli písem v celém živlovském projektu. Kvasící doba plná impulzů nastartovala řadu písmových projektů, které se většinou rodily na půdě VŠUP. Vznikaly experimentální abecedy, které se obratem stávaly přirozenou součástí vizuality Živlu, přičemž klíčovými lidmi se v tomto směru stali Marek Pistora, Radim Peško a Klára Kvízová a jejich písma jako Merkur, Hovado, Vitana, Biljart script, Cox, Boij, Vafle. Vznikl skutečně dlouhý zástup písmových rodin.
Pozdější čísla Živlu byla doplňována hudebními kompilacemi. Redaktoři se často podíleli na vzniku skladeb, nebo se stali iniciátory projektů. V tomto směru je asi přelomový impulz Mortena a Nanora ke vzniku CD s názvem Planetsound. Na vybrané planety sluneční soustavy pak vytváří muziku řada zajímavých bandů (například The Tchendos, EOST, Bullerbyne, Nana Zorin...).
A co se Mortenovi honí dnes hlavou? „Mám strašidelný pocit, že lidi se v současnosti stáhli do sebe jak šneci. Jako by každý bojoval o své vlastní přežití a nadstavba určitýho komunikačního status quo se neshoduje se směřováním doby. Má to hodně společného s problémem globalizace. Až nyní pomalu chápeme, že globalizace je eufemismus pro novodobou normalizaci. Živel měl to štěstí, že ho vyvrhnula doba přechodu, kdy neexistovala žádná pravidla, žádná omezení.“
Živel byl prostorem pro otvírání dalších světů a rozhodně se nezpronevěřil svému názvu a nadělal paseku v mnoha hlavách. Zapalte za něho svíčku.
***
O DESIGNU
Ve dvojce Živlu je přes celostránkovou černobílou fotografii liščí hlavy citát Maurice Maeterlincka: Nikdy nezapomínejme, že část dnešního neznáma se stane zítřejším známem.
O autorovi| Petr Babák grafický designér Autor je vedoucí ateliéru Grafický design a nová média na VŠUP a grafického studia Laboratoř (www.laboratory.cz)
