Zaplaťpánbu. Vlastně si jen tak společně s herci blbne nad Shakespearem. Občas je to zábavné, občas také ne. Ale letní divadlo v plenéru to unese.
Do Špinarova rozvolněného pojetí se vejde úplně všechno - je to takový volný proud asociací, vsuvek, citací, nápadů, parodií, karikatur, převracení významů, vystupování z rolí. A také hudby - ne snad že by se objevila nová verze Kiss me, Kate, (což byl svého času úspěšný muzikál podle Shakespearovy komedie), ale hudba a či kakofonické zvuky jsou tu také důležité. A pop-music jako taková poslouží i pro různé parodie.
Kam v létě do divadla |
Pod touto postmoderně přebujelou tříští se inscenace prohýbá až k prasknutí jako ten závěrečný svatební stůl, ale nakonec - světe div se - se to všechno na něm udrží a nepropadne na jednu rozmašírovanou hromadu. Je to sice chůze po laně a v první půlce se víc baví ti, kteří si to vymysleli, ale to už tak někdy bývá. Legrácky občas vypadají lépe, když se vymýšlejí, než když se pak předvádějí. Třeba jako poskakování tří chlapců se spuštěnými kalhotami. Nakonec se ale ten Špinarův bláznivý a divoký styl přece jenom vyloupne a začne fungovat.
V komedii samozřejmě jde hlavně o to, jak si veronský švihák a dobrodruh Petrucchio, jenž má poněkud obhroublé mravy a s ženskými se nepáře, vezme hubatou, ale bohatou Kateřinu z Padovy. A začne ji tak drezírovat, až se dotyčná promění v něžnou milující ženušku. Ta si ale stejně nakonec řekne svoje a to, jak si ho řekne, většinou záleží na režisérovi. Špinarova Kateřina (Tatiana Vilhelmová) je spokojená s tím, že je pod čepcem, a je asi i zamilovaná. A roztoužená. Ale to jsou nakonec po tom všem jančení, převlecích a záměnách všichni a v míru a pokoji a spárovaní se slastně naaranžují na svatební tabuli. Vyjma Gremia v podání Vladimíra Marka, kterému zbyla jen paruka a smutně si ji hladí.
Jak již bylo řečeno, režisérovi naštěstí módní gender může být ukradený, jde mu hlavně o to, aby si všichni zadivočili. Nechá být i prolog, místo něj Kateřina vystřihne něco mezi jazzem a soulem. A jelikož jsme v Padově, tak se ještě přimíchají všelijaké jižní grify od tanečních kreací až po ten nejpříšernější italský popík. A dojde i na mafiány - otec Biančina (Lucie Štěpánková) nápadníka Lucentia Vincentio (Jan Novotný) se zjeví coby capo dei tutti capi v borsalinu a v černých brýlích. A s příslušnouzlověstnou svitou.
Otec Kateřiny a Bianky Baptista Minola je zde majitelem jakéhosi sadařství - na scéně je lehce rozmlácený velký skleník s jabloněmi a všude dokola různé přepravky, rýče a hrábě. Může to být klidně i rajská zahrada, kde jsou větve obsypané zelenými a červenými jablky hříchu. Skleník je otevřený směrem k divákům a takhle vzniklý prostor je dobrou pobídkou pro různé kejkle. Oldřich Vízner hraje otce obou dcer se záměrně šmíráckým nátiskem, má květované kvádro a nosí s sebou pořád kořenáče.
William Shakespeare: Zkrocení zlé ženyPřeklad: Martin Hilský |
Celá menažerie kolem Bianky (Hortensio, Tranio, Biondello a další) se pořád někam přelévá, hemží se a vymýšlí kdeco. Stálý kvas, vzruch a třeštění pokračuje až do konce. A proč by ne, Špinar vstoupil do již léta unavené atmosféry Shakespearovských slavností s očekávanou razancí. A přes výhrady tomuto podniku prospěl.