Řecké dluhopisy už ratingové agentury nepovažují za investici, ale spekulaci. Vyšší úroky už, necháme-li stranou rozvojové země, platí jen Argentina a Venezuela. Levněji si půjčuje i Pákistán.
Portugalské úroky jsou dnes tam, kde byly řecké, když se poprvé začalo mluvit o záchraně. Španělům hrozí druhé snížení ratingu během pár dní. V londýnské City se začíná vážně mluvit o příjezdu záchranné mise MMF do Británie, což připouští i presumptivní premiér David Cameron.
Šéf OECD Angel Gurria, přesvědčený eurooptimista, říká, že nákaza už připomíná masožravý virus Ebola. Přišel podle něj čas "uříznout si nohu, aby tělo přežilo".
Často se píše, že Řecko je tím, čím byli Lehman Brothers. Jestli Atény padnou, přijde panika a stáhne dolů všechny okolo. Jenže to nesedí. Příslib záchrany nikoho moc neuklidnil.
Řecko je spíš AIG, první velkou finanční institucí, kterou vláda po pádu Lehmanů zachraňovala. Pak už se stalo samozřejmostí, že nikdo nepadne. Po Aténách všichni čekají sanaci Lisabonu, Madridu, Říma. Jenže je tady podstatný rozdíl.
Záchrana bank působila důvěryhodně, protože ji vlády byly schopny zaplatit. Tady každý na první pohled vidí, že na dostatečnou pomoc Španělsku, Portugalsku a Itálii nemá ani MMF, ani EU. A předlužené země už vidí v Řecku případ hodný následování. Jen co byla pomoc oficiálně přislíbena, řecký ministr práce vzkázal, že se žádanými škrty v platech nikdo nemůže počítat.
Evropu nejspíš čeká série státních bankrotů a nechuti předlužených zemí do bolestných škrtů.
