Hloubku frustrace z eurozóny, kterou si procházejí Němci, asi nejlépe ilustruje skutečnost, že se Angela Merkelová v podstatě podbízí svým středoevropským protějškům a láká je ke "své" měně, aby jí ji jako na poměry eurozóny zodpovědní hospodáři pomohli zachránit.
Pro Němce, zvyklé na svou tvrdou marku coby pevný základ společnosti, to musí být opravdu ponižující.
Čtěte více |
Tenhle krok je jedním z potvrzení, že Evropa stojí na tak rozdílných civilizačních a kulturních hodnotách, že se nikdy neměla stát měnovou unií. Němci zjišťují, že jsou hlavním financiérem spolku, jemuž ale fakticky vládnou Francouzi, protože mají hodnotově blíž k zadluženým Španělům a Italům. Právě to je vrozená vada eura, z podstaty neodstranitelná.
Eurozóna v dnešní severo-jižní podobě nemůže fungovat bez vážných ekonomických havárií, jaké nyní vidíme v Irsku. Politické elity do ní ale investovaly tolik, že se ji budou snažit uchránit za každou cenu. Byť desetitisíce lidí v Dublinu nebo Madridu zaženou do dlouholeté mizerie.
Vstupovat do tohoto spolku je pro nás nebezpečné, byť by nás k tomu lákal kdokoliv. Touha po rychlém přijetí eura je už naštěstí dnes v Česku exotikou.
V Německu se ale už sepisují plány na vyčlenění severoevropské měnové unie. Případnou pozvánkou do ní se stojí za to zabývat. Nesnít sny o jednotě, ale seriózně si probrat plusy a minusy.
