Sami sebe trýzníme debatami, jakou jsme stále zkorumpovanější zemí s klesající životní úrovní, která se žene do izolace. Celebrity s velkopodnikateli se předhání v nadávání na poměry. Kdo by si v rozhovoru neposkuhral, jaké je to tady strašné, jako by nebyl. A když se dotyční rozjedou, ztratí míru, takže se dozvíme, jak je to tady na rozdíl od Ruska nebo Brazílie s korupcí tak hrozné, že se tady nedá podnikat. Tohle s klidem veřejně vypráví jeden z nejbohatších Čechů, přestože moc dobře ví, jaký je to nesmysl.
Koho nestrhne módní nihilismus, mohl si všimnout, že končí rok, který posunul zemi správným směrem.
Pocit, že korupce je všude kolem, vychází z toho, že se začala asi poprvé bez zábran vyšetřovat. Ze svých činů se budou muset před soudy zpovídat bývalí hejtmani, ministři, náměstci, pobočníci ministerských předsedů, obchodníci s politickým vlivem z vládních i opozičních řad. Kdo loni v této chvíli čekal, že do roka bude k soudu mířit Rath, Dalík, Parkanová?
ČTĚTE TAKÉ |
Po dlouhé době jsme se také konečně naučili sebevědomě prosazovat své zájmy v Evropské unii a přestali být těmi, kdo mechanicky na všechno kývou, jen aby náhodou nebyli za potížisty.
Životní úroveň opravdu padá, ale nestojíme na prahu žádné hospodářské katastrofy, jíž jsme se mohli právem bát kolem roku 2009. Ten mírný pokles životního standardu si uháníme sami svým strachem z budoucnosti a špatnou náladou. Čím dřív nám to dojde, tím dřív se z toho dostaneme.
