Výstava vzácných archiválií bude otevřena od 27. září do 30. září, vždy od 10.00 do 18.00. Naposledy měli lidé možnost si historický dokument prohlédnout před jedenácti lety, když se nová budova archivu na Chodovci otevírala.
Listina, která je považována za jeden z nejvýznamnějších dokumentů české státnosti, je stabilně uložena v dejvickém depozitáři Národního archivu ve speciálním trezoru, který odolá i atomovému výbuchu. "Je tam teplota do 20 stupňů a 55 procentní vlhkost. Listiny jsou uložené na speciálním zařízení - zavěšené na ramínkách pod ochranou folií. Jsou chráněny před ultrafialovým zářením, ale zároveň listina dýchá. Pečeti mají speciální pevné pouzdro, aby se nepronášely na zavěšené listině," řekla ředitelka Národního archivu Eva Drašarová.
Zlatá bula sicilská: trochu přeceněný dokument?Před 800 lety, 26. září 1212, ji v Basileji vydal římský a sicilský král a budoucí císař Fridrich II. ve prospěch Přemysla Otakara I. Bula potvrzovala práva a výsady českých králů k římské říši. Někteří současní badatelé však soudí, že význam listiny byl nadhodnocen v 19. století, kdy sloužila jako právní doklad o historickém nároku českého národa na vlastní státnost. Zlatá bula byla vděčným gestem Fridricha II. Štaufského českému králi Přemyslu Otakarovi I. (asi 1155/1167 až 1230), který jej podpořil v komplikovaném boji o římskou korunu. Listinou Fridrich II. přiznával českému panovníkovi řadu práv, v nichž nejdůležitější byla dědičnost královského titulu. Potvrzena byla i hranice českého státu a její nedotknutelnost. Tuzemský panovník dostal také titul říšského kurfiřta, takže se stal jedním z volitelů římského císaře. Listina má pověst legendárního a pro českou státnost neodmyslitelného dokumentu. Za časů Přemyslovců to tak ale zřejmě nebylo. Žádná událost v průběhu sta let od vydání buly nenapovídá, že by byla nějak zvlášť významnou. Nebyla zohledněna v Bule ulmské (1216), ani se na ni neodvolával Fridrich II. v Bule melfské (1231). Zásada nezávislosti českých králů byla později rozvinuta ve Zlaté bule českého krále a římského císaře Karla IV. z roku 1356. Sicilskou se bula nazývá proto, že Fridrich II. při jejím vydávání neměl ještě k dispozici říšskou pečeť, takže listinu opatřil svou pečetí krále sicilského. Tvořily ji v podstatě tři provázané listiny, v jedné z nich se objevují privilegia i pro moravského markraběte Vladislava Jindřicha (mladšího bratra Přemysla Otakara I.). Originál buly, která je nazvána podle zlaté pečeti s vyobrazením Fridricha II., je uložen ve Státním ústředním archívu v Praze 4 - Chodovci. |
Ve výstavním sále na Chodovci budou zajištěné podobné klimatické, světelné a bezpečnostní podmínky jako v dejvickém trezoru. Spolu se Zlatou bulou sicilskou budou vystaveny ještě dvě související listiny a také listina vydaná Karlem IV. v roce 1348 zpečetěná zlatou pečetí, v níž panovník potvrdil a rozšířil některá ustanovení Zlaté buly sicilské.
Hodnota vzácných archiválií je podle ředitelky archivu nevyčíslitelná. "Jsou to tak obrovské částky, které jsou srovnatelné s korunovačními klenoty, celý listinný archiv, archiv České koruny, byl vždycky ukládán s pokladem přemyslovských, lucemburských, habsburských panovníků. Budu hrozně ráda, až budou listiny zase zpátky v bezpečí trezoru," uvedla Drašarová s tím, že s policií se převoz a ochrana listin domlouvala od jara. Policie kromě obrněného vozidla poskytla i jednotku rychlého nasazení.
