12. března 2014 19:33 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Režisérka Chytilová: „zlobivé
děvče“ českého filmu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Věra Chytilová - filmy (grafika). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Věra Chytilová - filmy (grafika). | foto:  Šimon, Lidové noviny
PRAHA Věra Chytilová byla radikální filmařka, a to v mnoha ohledech. Jejím hlavním cílem, jakkoliv to může znít téměř pateticky, bylo vždycky hledání pravdy. Vyžadovala, aby umění bylo autentické a snažilo se jít po podstatě věci, nikdy po povrchu, a taková byla i ona sama.

Za totality proslula divokými hádkami s dramaturgy a vedoucími studií socialistických filmových ateliérů, čímž se jí několikrát podařilo vyhádat si povolení tam, kde by to jiní nesvedli. Nebála se, protože to ani neuměla. „Když jsem měla za minulého režimu problémy v tvorbě, přesvědčovala jsem sama sebe, že budu říkat ,ano, ano‘, ale budu si myslet své. Ale když došlo na věc, stejně jsem se pohádala. Rebel ve mně nedovolil, abych přitakala tomu, s čím nesouhlasím,“ prohlásila před časem v rozhovoru.

VÍCE ZDE:

Věra Chytilová byla nejen nekompromisní, ale také novátorská. Do českého filmu vnesla jak svou představu morálky a všech možných způsobů jejího selhávání, tak i výrazný rukopis filmařky, hledající nové cesty vyjadřování prostřednictvím filmového jazyka.

Zpočátku vycházela ze stylu „cinema verité“, tedy „kino pravda“, kterým byly ovlivněny její první krátké Strop, Pytel blech (uváděných pod společným názvem U stropu je pytel blech, 1962) a film O něčem jiném (1963), kombinující dokument s hraným filmem.

ČTĚTE TAKÉ:

Následující Sedmikrásky (1966) představily zcela jinou podobu Chytilové jako autorky. Toto podobenství o nihilismu a pokrytectví se sebou spokojené současné společnosti, maskované jako zábavná ztřeštěná groteska o dvou dívkách hrajících hru „vadí-nevadí“, vstoupilo do dějin evropské kinematografie. Na výrazné vizuální stránce filmu se podílel Chytilové tehdejší manžel kameraman Jaroslav Kučera a výtvarnice a scenáristka Ester Krumbachová. Tento tvůrčí tým se o tři roky později ponořil do ještě radikálnějšího experimentu, jehož výsledkem byl film Ovoce stromů rajských jíme (1969), alegorie o prvotním hříchu a o povaze dobra a zla, v něm hrála důležitou roli obrazová a barevná symbolika.

Záběr z filmu Ovoce rajských stromů jíme, který režírovala Věra Chytilová.

Věra Chytilová a její druhý manžel, kameraman Jaroslav Kučera.

Po několikaleté odmlce se Věře Chytilové podařilo pokračovat v práci i v normalizačních 70. letech - natočila komediálně laděné filmy Hra o jablko (1976) a Panelstory aneb jak se rodí sídliště (1979), ve kterých se mimojiné soustředila na zkoumání tragikomické podstaty lidského zrození. Následující Kalamita (1981) předznamenala začátek pozoruhodné spolupráce s hercem Bolkem Polívkou, která později pokračovala filmy Šašek a královna (1987) a Dědictví aneb Kurvahošigutentag (1992).

Téma morálky, ať už jednotlivce nebo celé společnosti, je pro dílo Věry Chytilové určující. Motiv osobního selhání, zmarnění života nebo hazardování s ním, se objevuje - vždy opět v komediálním hávu – ve filmech Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983) a Kopytem sem, kopytem tam (1988). S pozděšjími lety kladla Chytilová menší důraz na komediálnost, což se projevilo i menším diváckým ohlasem na filmy Pasti pasti pastičky (1998), Vyhnání z ráje (2001) a Hezké chvilky bez záruky (2006).

PSALI JSME:

Nezajímá mě, co tomu řeknou lidi

O zájem okolí, ať už kolegů, diváků nebo kritiků, ale Chytilové v podstatě nikdy nešlo. „Já nikdy nepočítám s úspěchem, mně jde o věc,“ prohlásila v už zmíněném rozhovoru. „Nezajímá mě řídit se tím, ,co tomu řeknou lidi, s tím mě vždycky rozčilovala matka. Jako děvče jsem byla pokládána za velice výstřední, protože jsem chtěla nosit jiné oblečení, než mají ostatní, a pak, když jsme šli na procházku, musela jsem jít kus před mámou. Přitom je to tak nemravné, nehlásit se k blízkému člověku jenom proto, že se mi nelíbí, co má na sobě! … Stydět se za nějaké jeho činy, to ano, ale za to, jak vypadá? Nebo že se chová mimořádně nebo když udělá chybu? To se spíš za něho postavím, ne? Konvence mi byla vždycky protivná. Lidé mají tendenci zmizet v davu.“

  • 0Diskuse
Hedvika  Petrželková

Autor

Hedvika Petrželkováhedvika.petrzelkova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na Lidovky.cz