Martin Gropius Bau v Berlíně od 23. září hostí velkou reprezentativní výstavu s názvem Bok po boku, Polsko – Německo:1000 let umění a historie. Připravila ji respektovaná polská kurátorka Anda Rottenbergová v rámci akcí iniciovaných polskou vládou v souvislosti s předsednictvím Polska v Radě Evropy. Expozice s více než pěti sty exponáty z deseti století pokračuje v tradici podobných oficiálních podniků, nad nimiž záštitu převzali prezidenti obou zemí a slouží jako demonstrace vzájemného porozumění.
Jenže měsíc po otevření to vypadá, že místo prohloubení kulturní spolupráce se výstava proslaví především nepříjemným skandálem. V jeho jádru je provokativní dílo a podezření, zda němečtí organizátoři nezcenzurovali svobodu uměleckého projevu.
V jádru sporu je tříminutové video Baba současného polského umělce Artura Żmijewského. Natočil ho již v roce 1999 a bylo mnohokrát vystavováno, aniž by vzbudilo nesouhlasné reakce. Na videu je skupina zcela nahých lidí různého věku a pohlaví, která hraje na babu v jakémsi sklepě. Později ve hře pokračuje v prostorech bývalé plynové komory koncentračního tábora. Účastníci hry se zpočátku ostýchají a hra se odehrává v tichosti, postupně však na ostych zapomínají a zdá se, že si hru užívají.
Provokatér z New Yorku i pražského DOXu Artur Żmijewski (* 1966) není žádná lehká váha. Patří k nejznámějším polským umělcům s velkým mezinárodním renomé. Samostatný projekt uskutečnil v Muzeu moderního umění v New Yorku, vystavoval na přehlídce Documenta a Polsko reprezentoval na Benátském bienále. V současnosti je jedno jeho video vystaveno i na Luciferově efektu v pražském Centru současného umění DOX. Żmijewski se vyjadřuje prostřednictvím performancí a sociálních intervencí, které mají úmyslně zneklidňující a konfrontační charakter. Překračuje hranice umělecké morálky, aby upozornil na jevy, o kterých se mlčí. Své dílo Baba sám Żmijewski interpretoval jako pokus o symbolickou skupinovou terapii. Účastníci tu jsou vyzváni k tomu, aby znovuprožili traumatickou zkušenost, ovšem způsobem, který posunuje její původní charakter směrem k absurdní frašce. |
Ačkoliv byla Baba na vernisáži součástí výstavy a Artur Żmijewski je v katalogu uveden jako jeden ze zúčastněných umělců, dnes už toto video v Martin Gropius Bau nenajdete. Kurátorka Anda Rottenbergová se to dozvěděla až od přítele, který výstavu navštívil a dílo marně hledal. Na dotaz polských médií tiskové oddělení galerie pouze stručně informovalo, že Baba již není součástí výstavy, ale nevyjádřilo se k důvodům, proč se tak stalo.
Podle neoficiálních zdrojů byl v pozadí telefonát vlivného člena berlínské židovské komunity, který byl Żmijewského dílem pobouřen. Nešlo o oficiální protest berlínské židovské obce, ale pouze o soukromou iniciativu jednoho z jejích členů. O odstranění videa nebyla informována nejen kurátorka, ale ani umělec či vlastník díla, kterým je galerie Zacheta ve Varšavě.
Proti podobnému postupu německé galerie zatím polská strana nijak neprotestovala. Anda Rottenbergová v Gazetě Wyborcze prohlásila, že jde o politické rozhodnutí. Polské úřady nechtějí působit dojmem, že se vměšují do německožidovských vztahů. Případ ale zřejmě nebude možné jednoduše zamést pod koberec. Artur Żmijewski působí i jako kurátor a shodou okolností v současné době připravuje Berlínské bienále, největší výstavu současného umění v německé metropoli. Začít by mělo příští rok v květnu.
