Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Známým při útoku zemřely děti, líčí Češka z Nice. Z promenády ji vyhnal křik

Svět

  11:17
NICE/PRAHA - Seděla se svými kamarádkami v baru u moře, když najednou slyšela: „Jano, seber si věci a utíkej!“. Poslechla, aniž by věděla, co se děje. O teroristickém útoku, při němž zemřelo 84 lidí včetně dětí, se dozvěděla až doma. „Všichni utíkali, nikdo nevěděl kam. Jasné bylo jen to, že se musíme dostat z pobřeží pryč,“ líčí Jana Křížová v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Kde jste byla v době teroristického útoku a co jste během té tragické chvíle dělala?
Seděly jsme s kamarádkami v plážovém baru. Povídaly jsme si. Zrovna skončil velkolepý ohňostroj k oslavám výročí dobytí Bastily. Trval několik minut. Chvilku poté moje kamarádka Češka, který na rozdíl ode mě mluví dobře francouzsky, řekla: „Jano, seber si věci a utíkej!“. Ptala jsem se jí, kam mám utíkat. Opakovala, ať si vezmu věci a utíkám. Na pláž se schází po schodech a my jsme byly úplně dole. Vyběhly jsme tedy nahoru, přestože jsme nevěděly, co se děje. Všude kolem nás utíkali lidé. Křičeli, ať utíkáme, že se tam střílí.

Lidovky.cz: Takové chvíle byly zřejmě plné strachu a zmatku...
Francouzi jsou, ač to zní strašně, na teroristické útoky už bohužel zvyklí. Jakmile se něco děje, sbalí si věci a utíkají. V Čechách by to tak nebylo. Všichni tedy utíkali, nikdo nevěděl kam. Jasné bylo jen to, že se musíme dostat z pobřeží pryč. Město bylo narvané lidmi, vypukla panika.

Lidovky.cz: Vaše kamarádka reagovala na křik lidí, nebo sama zaregistrovala, že se kousek od vás něco děje?
Úplně na začátku jsme zaregistrovaly jen to, že lidé někam utíkají. A potom zpěvačka v baru, kde jsme seděly, najednou přestala zpívat a do mikrofonu zahlásila, ať utečeme všichni pryč. Potom si vzal slovo ještě jeden z provozovatelů baru a řval to samé.

Lidovky.cz: Kdy jste si uvědomila, že je situace skutečně vážná?
Došlo mi to ve chvíli, kdy po nás nechtěli žádné peníze. Vůbec nic. Chtěli jen, abychom se dostali do bezpečí. Přitom ten bar mohl vydělat třeba dvacet tisíc euro za jediný večer. Oslava dobytí Bastily je skutečně velký svátek. Už jsme domluvené s kamarádkou, že tam zajdeme a naši útratu zaplatíme. V tu chvíli ale nikoho nic nezajímalo. Jen se dostat do bezpečí...

SVĚDECTVÍ Z MÍSTA I ÚTOK OČIMA SVĚTOVÝCH MÉDIÍ

Lidovky.cz: Víte o někom, kdo na místě zemřel, nebo utrpěl zranění? Přeci jen jste byli jen kousek od epicentra dění...
Byly jsme asi dvě stě metrů odtamtud. S jednou kamarádka jsme bohužel na jejím Facebooku v noci četly zprávy, že známí během útoku přišli o někoho blízkého. A co je horší, někteří z nich přišli i o svoje děti. Celý den sledujeme zprávy a internet. Četli jsme informace i od další naší známé, která pracuje v nemocnici. Říká, že jsou od útoku na nohách a že nic takového nikdy nezažila. To samé zažívají hasiči. Pracují skutečně naplno.

Lidovky.cz: Jaká atmosféra je mezi obyvateli v Nice?
Město je úplně vylidněné.Obvykle jsou na promenádě tisíce lidí, dnes tam není vůbec nikdo. Všichni jsou doma. Nikdo nevychází. Moje kamarádka bydlí asi dvacet kilometrů od Nice, její přítel je tady (v Nice - pozn. red.). Volal jí ale, ať nejezdí. Na dálnicích jsou desetikilometrové kolony. Hodně lidí prý odjíždí, například do Itálie.

Žena odchází v pláči, poté co se ptala po svém synovi.
Rodiče obětí se objímají. Mezi 84 mrtvými je i mnoho dětí.

Lidovky.cz: Jak a kdy jste se vůbec dozvěděla, že šlo o teroristický útok?
Dozvěděla jsem se to, až poté, co jsme doběhli do bezpečí, k jedné kamarádce domů. Až na internetu jsme si přečetli, co se stalo, tedy že útočník zabíjel nákladním autem. Informace od lidí, kteří na nás křičeli na ulici, že se střílí a že za tím stojí teroristi, byly samozřejmě zkreslené. Ale i tak jsme se dlouho nedostaly k ucelenějším informacím. Pořád se mluvilo o komplicovi, který má zbraň a chodí po městě. To ale bylo způsobenou panikou mezi lidmi. Příběhů vzniklo mnoho.

Lidovky.cz: Plánujete odjet z Nice?
Neplánuji. Naopak. Je to krásné město, to zaprvé. A potom, myslím, že teď bude ostře hlídané. Navíc nezáleží, jestli je člověk v Budějovicích, Praze nebo v Nice. Stát se to může kdekoli. Rozhodně neodjedu.