Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Zprávy dne podle editora: čáry máry bradavice zmiz, cestujme zdravě a penisová sms

Asie

  20:33
Co je to léčitelství? Kdo jsou to šarlatáni? Jsou bylinky jen kejkle? A mohou vyléčit rakovinu? Takové otázky asi bude muset zodpovědět ministerstvo zdravotnictví, pokud chce zamezit podivným kejklům s lidským zdravím. Ať na ně už věříme, nebo ne. Čtěte více a možná narazíte i na lechtivou zprávu o penisech našich atletů.
Čarodejnice, ilustrační foto

Čarodejnice, ilustrační foto foto: Shutterstock

„Pacient musí ponořit nohy do nádoby s vodou, léčitel provede nějaký ‚náboženský rituál‘ a při tom zbavuje danou osobu negativní energie. Poté dokáže na základě znalosti příjmení a povolání osoby přímo říct, kdo působí negativní energií na dotyčného, jehož očišťuje od takzvané špinavé energie.“ To je jeden z příběhů, které chodí na ministerstvo zdravotnictví a popisuje praxe různých šarlatánů a rádobyléčitelů.

Resort chce, aby byli za své pokusy trestně odpovědní. Plán ministra se ale zatím nedaří. Už dva roky přitom v poště jeho rezortu přistávají negativní zkušenosti lidí s šarlatány, jak jim ministr říká. Avizovaný druhý legislativní návrh se opět zarazil na debatě s ministerstvem spravedlnosti. Němeček proto zatím počítá s osvětou.

Tažení zdravotnictví proti ‚šarlatánům‘? Místo zákona zatím přijde osvěta

Ministerstvo spravedlnosti totiž Němečkovu úřadu vytýká, že za současné právní úpravy není zřejmé, co přesně se pod termínem „léčitelství“ rozumí. „Jaké formy této činnosti se připouští, a jaké nikoliv, a jaké jsou požadavky na výkon přípustných forem léčitelství.“

Co není definováno, nelze zakázat. Navíc za situace, kdy, stát není schopen ani stanovit standardy v legálním zdravotnictví.

Uprchlíci a stud

Židovské uprchlíky před nacismem vnímala Evropa nepříznivě, připomíná profesor Jan Kuklík, děkan pražské právnické fakulty. „Otázku migrace bychom tedy měli posuzovat s vědomím historických kořenů a paralel a také tak, abychom se nemuseli s odstupem za své jednání stydět,“ řekl v rozhovoru pro přílohu Právo a justice LN.

Chovejme se tak, abychom se za přístup k migrantům nestyděli

Jedna za zajímavých odpovědí...

„V historických souvislostech bychom měli vnímat třeba migrační krizi. Mluvme například o židovských uprchlících před nacismem. Když utíkali před rokem 1938, evropská společnost je vnímala spíše nepříznivě, hlavně pokud pocházeli z východu Evropy. Dnes každý rozumně uvažující člověk musí odsoudit to, co se stalo Židům za druhé světové války. Přitom na počátku to společnost takto rozhodně nevnímala. Tyto otázky bychom tedy měli posuzovat s vědomím historických kořenů a paralel a také tak, abychom se nemuseli s odstupem za své jednání stydět. A pak se divit, že k něčemu takovému došlo. To je poselstvím i té druhé knihy o odškodňování holokaustu“....

sms s pindíkem

I sportovci jsou jenom lidé. A vzhledem k jejich muskulatuře, pohybu na zdravém vzduchu a kvalitní stravě možná i trochu nadlidé. Může to vše zvyšovat chuť na sex?

Těžkosti s mobilním telefonem – ilustrační foto

Mezi českými atlety to v posledních hodinách vře. Někdejší reprezentant v desetiboji a dnes trenér Josef Karas totiž obvinil překážkáře Petra Svobodu, že jeho přítelkyni poslal obscénní zprávu, v níž ji překážkář zval k sobě domů a k tomu přiložil fotku svého penisu.

Posílal fotky svého penisu. Překážkáře Svobodu chtěl kouč atletů Karas zmlátit

„Detaily nejsou důležité, krom toho, že ji zval k sobě v mé nepřítomnosti. Tu konverzaci následně dovršil zajímavou fotkou svého penisu a takzvaným Strap-on vibrátorem,“ zveřejnil obsah Svobodovy zprávy.

Karas už na Facebooku poslal Svobodovi veřejný vzkaz, že má obrovské štěstí, že si to spolu oba muži nemůžou vyřídit ručně. Karas totiž v USA připravuje své svěřence na start halového MS v Portlandu.

Všechno špatně...

Ondřej Šťastný cestoval loni tři měsíce po Asii. Navštívil Japonsko, Jižní Koreu, Malajsii, Indonésii, Thajsko, Singapur, Tchaj-wan. Za ubytování nezaplatil za celou dobu nic, snažil se pohybovat po místech mimo zářivá turistická centra a poznávat život místních. Na svých přednáškách se snaží mladé lidi nadchnout k přirozené podobě cestování a k solo cestám.

Čech na cestách: Komfortní cestování zničilo kulturu v Thajsku. Čeká to i Bali

Myšlenka je to krásná, ale z pohledu nadšeného jednotlivce. Bydlení po kamarádech, cestování jen s místními dopravci a další atributy „správného“ cestování jsou krásné, ale co například cesty s malými dětmi? Co důchodci? Jak by to vypadalo, kdyby chtěla cestovat velká skupiny lidí?

Plovoucí trhy v Thajsku

Bohužel, lidí je moc a každý má jiné nároky na cestování. Úvahu o tom, že hromadné cestování ničí některé země je asi třeba jen trochu upravit. Mění je.... Jako byla změněna naše země a další...

Jde ospravedlnit něco takového jinou kulturou?

Jezídce Nadie Muradové bylo devatenáct, když se stala sexuální otrokyní Islámského státu. Velkou část její rodiny popravili, ona sice přežila, zato ale čelila nelidskému zacházení. Nakonec se jí ale podařilo uniknout a o prožitých hrůzách nyní hovoří po celém světě. Šíří tak povědomí o ukrutnostech, jimž je jezídská komunita vystavena a hledá cesty, jak těmto lidem pomoci. V lednu za to byla dnes již jedenadvacetiletá aktivistka nominována na Nobelovu cenu míru.

‚Křičela jsem, že jsem příliš mladá.‘ Jezídská sexuální otrokyně uprchla IS

Bylo 15. srpna 2014, 11 hodin dopoledne. Ve vesnici Kocho, před několika dny ponechané kurdskými jednotkami napospas Islámskému státu, se slunce nacházelo vysoko na obloze.

Nadia Muradová byla v lednu nominována na Nobelovu cenu míru.

Hodinu před polednem se ozval onen osudný rozkaz: shromáždit se ve škole. Džihádisté do dvoupatrové budovy v centru Kocho nahnali několik stovek jezídů, podle jejich slov „bezvěrce“. Mezi nimi i Nadiu Muradovou, její bratry, sestry, synovce a matku.

„Vzali ženy, dívky a děti do prvního poschodí a muže donutili zůstat v přízemí. Malé chlapce nutili zvedat paže - pokud měli podpaží ochlupené, museli zůstat dole s muži, pokud ne, dovolili jim jít nahoru,“ popisuje pro server VICE News Muradová. Společně s matkou a sestrami pak z okna sledovala, jak popravují ty, jež donutili zůstat v přízemí. Ten den Nadia přišla o svých šest bratrů.