Předběžné jednání, po němž se rozhodne, zda existují dostatečné důkazy pro zahájení vojenského soudního procesu, by podle agentury AP mělo trvat několik dnů.
Dnešní jednání, na které Manning do přísně střežené budovy přišel ve vojenské uniformě, bylo sice veřejnosti přístupné, ale kapacita sálu byla velmi omezená. Novinářům navíc nebylo umožněno, aby jej nahrávali nebo fotografovali.
ČTĚTE TAKÉ: |
Manningův advokát během řízení předsedajícího podplukovníka Paula Almanzu vyzval, aby odstoupil. Svou žádost zdůvodnil především tím, že je Almanza "zaujatý", protože tento bývalý vojenský soudce pracuje nyní hlavně jako žalobce ministerstva spravedlnosti, které v současnosti vede vyšetřování proti spoluzakladateli WikiLeaks Julianu Assangeovi.
Almanza v reakci popřel, že by byl zaujatý a prohlásil, že si zatím názor o vojínově vině, nebo nevině neudělal. Odstoupit odmítl. Manningův právní zástupce následně požádal o pozastavení řízení, aby se mohl odvolat, což předsedající ovšem také zamítl. Kdy soud rozhodne o tom, zda odvolání vyslechne, zatím není podle AP jasné.
Podle odborníka na americké vojenské právo bude dnes zahájené jednání s vojínem pokračovat o víkendu a možná se protáhne i do příštího týdne. Obviněný voják by měl být přítomen u všech sezení, včetně těch neveřejných.
Manning čelí 22 bodům obžaloby
Rozhodnutí o zahájení procesu by pak mělo padnout do osmi dnů po skončení předběžného líčení. Manning čelí 22 bodům obžaloby. Nejvážnějším z nich je obvinění ze spiknutí s nepřítelem, za které mu u vojenského soudu hrozí až doživotní vězení.
Podle vyšetřovatelů se činů dopustil během svého nasazení v Iráku. Z vojenské databáze údajně stáhl tajné dokumenty o americkém působení v Iráku a v Afghánistánu a zhruba čtvrt milionu amerických diplomatických depeší z posledních deseti let. Získané dokumenty pak prý předal serveru WikiLeaks, který je postupně zveřejnil.
Jeho obhájce ale tvrdí, že publikované dokumenty ve skutečnosti nenapáchaly velké škody.
Vojín, jemuž bude v sobotu 24 let, byl zatčen po návratu z Iráku v květnu 2010 a od té doby byl ve vazbě. Její podmínky dlouhodobě kritizují organizace na ochranu lidských práv a v listopadu dopis vyjadřující pochyby nad vazbou podepsalo také 54 členů Evropského parlamentu. Vojákovi přívrženci chtějí na jeho podporu v sobotu uspořádat shromáždění.
